Smutný příběh pokračuje. Budova bývalých lázní Vrbenského na Střekově se své obnovy zatím nedočká. Je znovu k mání, tentokrát za 5,5 milionu korun.

Zchátralý objekt spolu se sousední sportovní halou koupila před lety společnost Power Get. Nový majitel chtěl obě budovy opravit a provozovat. Jenže rekonstrukce sportovní haly stála více peněz, než očekával. V hale dosud vzniklo trampolínové centrum a kurty na ricochet a stolní tenis. Na lázně už peníze nezbyly.

Podle šéfa firmy Miloše Podolského měla být situace oproti současnosti opačná. „Mysleli jsme si, že sportovní halu budeme provozovat bez větších investic a lázně budeme opravovat. Na lázně nám už ale nezbývají peníze, a tak jsme se rozhodli zveřejnit, že hledáme vhodného investora,“ vysvětlil Podolský.

Zároveň poukázal na to, že některé nedostatky sportovní haly nebyly v době koupě viditelné. Nezamlouvá se mu například jednání společnosti Severočeské vodovody a kanalizace. „Přinutily nás bez důvodu vybudovat novou přípojku vody za sto tisíc korun, i když předchozím majitelům sebraly vodoměr pro neplacení a ne z technických důvodů,“ nastínil jen část výdajů. Další peníze šly podle něj mimo jiné na okna s trojskly, rozvody nebo moderní topení.

Suma za budovy bývalých lázní není neměnná. „Cena je k jednání a bude závislá na tom, kdo bude investor a jaké bude mít s takto významnou budovou plány. To je pro nás důležité,“ řekl Podolský. Zatím o objekt nikdo neprojevil zájem.

Příspěvky od lidí

Na záchraně cenné budovy by se mohla podílet veřejnost. „V průběhu ledna, maximálně února představím projekt komunitního financování,“ sdělil starosta Střekova Petr Vinš (ZLS). 

Jde o takzvaný crowdfunding. V praxi to znamená, že tvůrce projektu stanoví částku, kterou chce vybrat. Zájemci mohou po omezenou dobu přispět předem nastavenou částku, za kterou dostanou odměnu. Může to být například tričko ze speciální edice nebo plakát. Podobným způsobem se v nedávné době skládali na digitalizaci Hraničáře. „Chceme udělat také německou verzi, máme totiž indicie, že by projekt chtěli podpořit Němci, kteří zde kdysi žili. Podle mých informací v současné době žijí v Bavorsku,“ přiblížil Vinš.

Střekovský starosta plánuje, že se celý projekt rozdělí na pět etap. Z vybraných peněz by nejprve objekt odkoupil a následně opravil střechu. Jisté specifikum crowdfundingu je v tom, že pokud se nepodaří ve stanoveném čase vybrat požadovanou částku, musí autor projektu všechny příspěvky jednotlivým lidem vrátit. „Se současným majitelem jsem vedl jednání, byli jsme domluvení na nějaké částce. Nic nám neslíbil, ale o našem záměru ví,“ nastínil Vinš.

Dalším řešením jsou dotace

S dalším možným způsobem financování záchrany dříve věhlasných lázní přišel střekovský opoziční zastupitel Martin Krsek (PRO! Ústí). „Je to projekt, který bude velmi těžko realizovat privátní subjekt. Myslím si, že jde o ideální projekt pro program revitalizace brownfieldů, na který lze čerpat dotace,“ popsal Krsek. Připomněl, že jde o historickou budovu. „Jedná se o památku na Johanna Schichta. Díky tomuto člověku se Střekov vyvinul z malé vesničky v město. V roce 1931 měl Střekov svůj vlastní krytý bazén. V té době šlo o naprosto neobvyklou občanskou vybavenost, kterou neměla ani výrazně větší města,“ dodal.

Schichtovy lázně navrhl německý architekt Paul Brockardt, slavnostně byly otevřeny 6. září 1931. V objektu byly vedle velkého bazénu také sauny nebo kosmetické salóny. Jednalo se o relaxační zónu primárně pro zaměstnance Schichtových závodů. Průmyslnická rodina však tyto lázně dala k dispozici všem obyvatelům.