V obnovené jízdárně už řehtají koně, opravený slavnostní sál stihl hostit první dvě svatby, v novostavbách budovaných na objevených základech v současnosti vzniká muzeum myslivosti. Po deseti letech se libouchecký zámek odsouzený ke zboření podařilo zachránit.„Doslova vstal z mrtvých," řekl o objektu stavbyvedoucí František Nunhart. Opravy tvrze vede od roku 2006.

„Zámek byl v havarijním stavu. Chyběla okna, zbořené byly celé části obvodových zdí, samozřejmě byly poničené střechy," vyjmenoval vedoucí stavby. Dnes podle něj schází dovést do konce jen pár kosmetických úprav. „Hrubé stavby jsou hotové," dodal.

Muzeum myslivosti

S pracemi dělníci pokračují především ve dvou totožných domech při vchodu do dvora. Už na jaře do nich budou moci nahlédnout první návštěvníci. Majitel zámku tu totiž chystá muzeum tradic myslivosti.

„Jako sdružení pořádáme honitby, také je pronajímáme. Zajímáme se o přírodu a v prostředí myslivců se pohybujeme my i naši známí, kteří nám s budováním muzea pomáhají," vysvětlil zvolené zaměření expozice Ondřej Černil ze společnosti Polesí Střekov, která tvrz vlastní a spravuje.

O konkrétních exponátech majitelé teprve jednají. „Vázat se budou k myslivosti i ochraně přírody. Co v muzeu návštěvníci nakonec uvidí, to bych zatím nechtěl prozrazovat. Rozhodně však spoustu zajímavostí," přislíbil Černil.

Výstavba muzea vyjde na 20 milionů korun, většinu nákladů majitelé uhradí z peněz z evropských fondů. Na rekonstrukci celého areálu pak využili grantů Ministerstva kultury a kraje.

Do majetku Polesí Střekov přešel zámek v roce 2003. Předtím jej vlastnila obec. „Od roku 1950 chátral ve správě Státního statku. V roce 1989 byl prohlášen za kulturní památku. V 90. letech patřil manželům Strubichovým, kteří na jeho údržbu absolutně rezignovali. V roce 2003 ho odkoupila obec již ve stavu standardní zříceniny," popsal stručně historii objektu Jan Frundl z ústeckého Národního památkového ústavu.

Pod dohledem

Co se na libouchecké tvrzi ze 16. století však dochovalo, je věžová brána nebo také starý palác. „Je to ta nejcennější část zámku. Postavená je v saské renesanci a unikátní je na ní právě to, že se v tomto stylu i dochovala. V průběhu staletí ji nic nezničilo, ani jí neuškodily žádné přestavby," objasnil majitel Černil.

Zámek je od roku 1989 kulturní památkou. Na veškeré úpravy proto dohlížejí památkáři. „Komunikace s vlastníkem je velmi dobrá. Provedené opravy jsou celkově dobrou ukázkou možností rekonstrukce zdemolovaného objektu. Jde o výjimečné znovuvzkříšení stavby," přirovnal práce na tvrzi Frundl.

„Novým vlastníkům moc fandíme. Před lety byl zámek na spadnutí, nyní opět láká k návštěvě. Přišli skutečně na poslední chvíli," dodal starosta Libouchce Jiří Štěrba.