Za ohrádku jednací síně si stoupá starší muž. Má svěšené koutky a bledou tvář. Podívá se dlouhým pohledem na soudce a začne vypovídat.

Psali jsme: Smrt u stadionu: Technický stav autobusu neměl vliv na nehodu

U ústeckého okresního soudu proběhlo ve středu hlavní líčení s Jiřím V., který v říjnu  2011 při řízení autobusu linky 11 hromadné dopravy vjel u zimního stadionu směrem na Všebořice na chodník. Tam srazil značku a procházejícího muže zády k autobusu.

„Nic jsem si nedokázal vybavit hned po nehodě. Ani teď. Pamatuji si jen, jak pod autobusem ležel muž a nějaká paní mu dávala první pomoc. Tu jsem vystřídal a pokračoval v ní, kdy mě po telefonu vedla operátorka záchranné služby," řekl obviněný Jiří V.

Neustálý kolotoč

Soudce Martin Šámal mu položil otázku, zda si alespoň pamatuje něco ze zastávky, ze které těsně před střetem vyjížděl. „Ani to si přesně nedokážu vybavit. Víte, je to takový kolotoč, každé zastavení v zastávce je jedno jako druhé. Když to jezdíte pořád dokola a nic výjimečného se neděje, tak ji vypouštíte z hlavy," odpověděl obžalovaný.

Lékařská vyšetření provedená u řidiče a znalecké posudky, které četl soudce Martin Šámal v síni, nedokázaly jednoznačně určit, zda se řidič v době jen nevěnoval řízení, nebo ho postihla chvilková nevolnost. Jedno je jasné. To, že před nehodou musel řešit světelnou křižovatku a nechat v zastávce nastoupit a vystoupit cestující. Hned po střetu poskytl zraněnému první pomoc, jednalo se maximálně o mžitkovou indispozici.

Náraz a střet

Ani svědci nevnesli do nehody světlo. Jednou z vypovídajících byla mladá žena, která v osudnou chvíli seděla u předních dveří a měla výhled do směru jízdy. „V tu chvíli jsem telefonovala. Nevěnovala jsem se tomu, co se děje před autobusem. Najednou jsem uviděla, jak řidič naboural do značky a pak do muže," vylíčila svědkyně.

Okamžitě sraženému poskytla první pomoc. „Hned jsem začala s jeho resuscitací. Poté mě vystřídal řidič," řekla svědkyně. Řidič jí před senátem za její chování poděkoval, že mu v nelehké chvíli pomohla.

Přísedící položila svědkyni otázku, jak jel řidič před nehodou. „Ničeho zvláštního jsem si nevšimla. Řidič jel v klidu," odpověděla svědkyně.

Stejně vypovídala další vyslechnutá cestující z autobusu.

Podmíněný trest

Za usmrcení z nedbalosti hrozil Jiřímu V. trest odnětí svobody od jednoho roku do šesti let a zákaz řízení aut na deset let. Ze soudní síně odešel s dvouletým trestem odnětí svobody na zkušební dobu tří let a zákazem řízení všech aut na dva roky. „Obviněný nemá dosud žádný trestný bod v kartě řidiče. Nebyl ani v minulosti řešený pro vážný přestupek v silničním provozu," odůvodnil trest soudce Martin Šámal. Řidič nadále pracuje v dopravním podniku, ale na jiné pracovní pozici.

Rozsudek nabyl okamžitě právní moci, jelikož státní zástupce i obhájce obžalovaného si odmítli ponechat lhůtu na odvolání proti rozsudku.