Co je příčinou praskání cyklostezky nyní zjišťují geologové průzkumem podloží. V minulosti ale několikrát zaznělo, že tu byla těžba uhlí ukončena předčasně a že kvůli tomu svah nepodpírá dostatek výsypky. Což by mohlo mít za následek právě nestabilitu a sesedání svahu, případně jeho sesuvy. Jeden takový zničil cyklostezku u Milady už v roce 2011.

Podnik Diamo předpokládá, že trhliny na cyklostezce vznikly s největší pravděpodobností změnou geomechanických vlastností zemin pod jejím tělesem. Podle své mluvčí Lenky Rychtaříkové podnik v současnosti vyhodnocuje výsledky vrtného průzkumu z tohoto týdne. Poté stanoví další postup pro stabilizaci celého území a opravu asfaltové cesty. I nadále oblast monitoruje.

„Vzhledem k velikosti a rozsahu trhlin je nezbytné, aby kvůli bezpečnosti zůstala cyklostezka uzavřená. Snažíme se, abychom toto omezení pro veřejnost zkrátili na nezbytnou dobu, a mohli opět co nejdříve otevřít,“ pokračovala Rychtaříková.

„Já už tady nejsem“

Cyklostezka obvykle bývá hojně využívaná. Kromě skalních cyklistů se na ní pohybují i in-line bruslaři, běžci a pejskaři na procházky se svými mazlíčky. „No, je to nepříjemné. Nečekal jsem, že tudy neprojdu, mám naplánovanou trasu, kudy jinudy bych měl jet? Popravdě, jinou trasu jsem nezkoušel a ani nevím, jestli vůbec existuje. Ať mi vlezou na záda,“ stěžoval si Ústečan, který se představil jako Jirka. Nakonec s pokrčením ramen opět nasedl na bicykl a přes upozornění pokračoval v cestě od vsi Roudníky. Podobně se ostatně zachovala i běžkyně se psem o chvíli později. „Já už tady nejsem,“ smála se a běžela přes praskliny, tentokráte směrem k Roudníkům.

Stav cyklostezky ovšem rozčiluje i představitele měst, sdružených v Dobrovolném svazku obcí Milada. Tyto obce přispívají k provozu rekreačního areálu u jezera a dosti nelibě nesou, že dodnes nejsou dokončené jeho úpravy, nebo odepsané zdejší zásoby uhlí. Kupříkladu náměstek primátora Ústí nad Labem Pavel Tošovský poznamenal, že jako člověk zodpovědný za rozvoj města vůbec nebyl o uzavření a sesuvu na cyklostezce informován.

„Očekával bych poněkud užší spolupráci v těchto záležitostech. Za město i místní cyklisty doufám, že to bude opravené rychle. Bohužel to nejsem kvůli nedostatku informací schopen víc komentovat. Určitě ale oslovíme Diamo, aby nám k tomu něco povědělo,“ poznamenal.

Co se týká sesuvů, podle textu, kterým shrnovali v roce 2008 asistent ředitele státního podniku Palivový kombinát Ústí Václav Šípek a náměstek ředitele pro oblast útlumu Igor Němec tehdy aktuální stav Milady, sesuvy a jejich sanacemi se podnik zabýval ještě během těžby. Nejrozsáhlejší sanace prováděl v devadesátých letech. Když stát rozhodl, že tu přestane dobývat předčasně, mělo to několik vážných následků. Stát tu vytěžil 61,7 milionu tun vysoce kvalitního bezsirnatého uhlí, zůstalo zde ještě dalších minimálně 128 milionů tun stejně kvalitní suroviny.

„Došlo k předčasnému zastavení těžební činnosti v nejhorších báňsko-technologických a hydrogeologických podmínkách,“ napsali autoři textu s tím, že kvůli tomu ani podnik nevytěžil původně plánované lokality a ani nemohl založit plánované vnitřní výsypky, které měly plnit funkci stabilizačního prvku skrývkových svahů, jež jsou nyní v sousedství zatopeného velkolomu.