Zatímco po prvním čtvrtletí se Ústí nad Labem i další města a obce v okrese obávaly dopadu sníženého výběru daní do jejich rozpočtů, během dalších měsíců se obavy téměř rozplynuly.

Nižší DPH

Jak vyplývá z hodnocení vývoje příjmů státního rozpočtu, které zveřejnilo ministerstvo financí, daňové příjmy celkem dosáhly 567,7 miliardy korun, a jsou tak oproti loňskému 31. červenci vyšší o 15,2 miliardy korun.

Rozpočet Daňové příjmy jsou pro městské a obecní rozpočty nejdůležitější.
V Ústí nad Labem by měly letos dosáhnout 1,186 miliardy korun, o 76 milionu korun více než v roce 2014.
Nejvíce 418 milionů korun činí daň z přidané hodnoty.
Daň z příjmů právnických osob představuje v rozpočtu 218 milionů korun.
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků by měla do rozpočtu přispět 210 miliony korun.

Příjmy z daně z přidané hodnoty jsou však stále nižší, k 31. červenci o 2,4 miliardy korun. DPH je hlavním zdrojem příjmů obcí a krajů a podle prognózy ministerstva lze do konce roku očekávat minimálně dosažení její plánované výše.

Rozpočty bez úprav

Postupné vyrovnání propadu má pozitivní vliv na obecní a městské rozpočty.

„Přesná čísla nemám, ale zlepšilo se to. Nic katastrofálního nehrozí, s rozpočtem nemusíme hýbat," uvedl starosta Telnice Jan Doubrava.

Podobně hodnotí vývoj příjmů starosta Chabařovic Josef Kusebauch. „Propad byl znepokojivý, ale postupně se to vyrovnává, žádné alarmující informace se zatím neobjevily," poznamenal starosta Kusebauch.

Střízlivý odhad

„Jsme na svém," může si říkat starosta Velkého Března Michal Kulhánek. „My jsme se už při sestavování rozpočtu drželi při zemi a daňové příjmy jsme nastavili na úrovni roku 2014. Takže když ostatní lamentovali nad propadem příjmů, my jsme byli na předpokládané výši příjmů," vysvětlil starosta Kulhánek.

Jak dodal, když se nyní situace ve výběru daní zlepšila, je to pro obec přínos. „Je to příjemná změna, která pojistí stabilitu našeho rozpočtu," uvedl Michal Kulhánek.

V letním období pokračuje intenzivní příprava státního rozpočtu na rok 2016. Od něho se budou odvíjet také rozpočty krajů, měst a obcí, jejichž zastupitelstva budou při sestavování rozpočtu vycházet z předpokládaných daňových příjmů.

Podle odhadů by se měl růst hrubého domácího produktu pohybovat na úrovni 2,5 procenta, což dává důvod k mírnému optimismu.