Navzdory těm, kdo říkali, že by domy nejraději „vyhodili do luftu“, použije demoliční firma ke stržení ruin výhradně těžkou techniku. Práce budou trvat přibližně měsíc. Matiční ulice ve čtvrti Krásné Březno se v roce 1999 stala synonymem pro rasismus a vzájemnou nesnášenlivost mezi Romy a zdejšími starousedlíky a zároveň pro pokrytectví lidskoprávních aktivistů i politiků budujících si na utrpení zdejších obyvatel svou kariéru.

„Když sleduju ten bagr, jak strhává zdivo z domů, padá na mne určitá nostalgie a lítost. Nějaký čas jsem tu jako malý kluk bydlel a rozhodně to nebývalo vysloveně špatné místo k bydlení. Stalo se až mnohem později, když sem sestěhovali problémové nájemníky. Spory mezi obyvateli domků naproti vygradovaly v roce 1999, kdy jsem teprve získával jako politik zkušenosti,“ zavzpomínal náměstek Tošovský.

Kořeny neslavné kauzy Matiční sahají do poloviny devadesátých let, kdy si starousedlíci stěžovali na hluk a nepořádek. Nejhorší to prý bývalo v noci, lidé z rodinných domků přes ulici se mnohdy nemohli ani vyspat. Původci jejich problémů se navíc chovali velmi agresivně, počínaje těmi nejmladšími. „Děcka z holobytů utloukla kočku, jindy hodila psa pod jedoucí auto,“ stěžovala si tehdy obyvatelka protějších domků Ludmila Doubková na sousedy z obecních domů na druhé straně ulice. Problémy s odpadky a nepořádkem naplno propukly roku 1995, situace se vyhrotila o dvě léta později, kdy sem obyvatelé Matiční začali dovážet odpad z Německa.

Náměstek ústeckého primátora Pavel Tošovský v Matiční ulici
Činžáky v Matiční zmizí v propadlišti dějin. Ústí podepsalo jejich demolici

Nikdo z odpovědných příliš problémy neřešil. Až přišel 12. duben 1998. Tehdy kolem 17. hodiny skupina opilých Romů zaútočila na několik lidí a na strážníky, kteří si přivolali na pomoc republikovou policii. Několik aktérů incidentu poté skončilo před soudem. V následujícím týdnu navštívili lidé z rodinných domků v Matiční ulici vedení města. Žádali řešení situace, včetně stavby plotu. Schůzka starousedlíků s primátorem Ladislavem Hruškou 13. května 1998 skončila příslibem výstavby protihlukové bariéry. Už další den se v tisku objevily spekulace, že bude postavena čtyři metry vysoká protihluková zeď oddělující Romy od ostatních.

Různí aktivisté a politici se předháněli v kritikách bez znalosti souvislostí. V září 1998 sem přijela skupina odborníků na romskou problematiku z Rady Evropy, potom zástupci Komise OSN pro lidská práva. Různí politici z EU za stavbu plotu kritizovali ČR a přidal se i tehdejší prezident Václav Havel. O několik měsíců později, během října 1999, dokonce zasedal český parlament, aby po mnohahodinovém jednání zrušil rozhodnutí místního zastupitelstva o stavbě plotu, a tím ji zakázal.

Stavba zdi už ovšem byla v plném proudu. Dosahovala výšky zhruba 1,7 metru, byly v ní škvíry a vchody a její dokončení se ve světě stalo nejsledovanější událostí Evropy. „Jezdily sem televizní štáby z Ameriky nebo Japonska a dalších zemí. Když ji spatřili, jejich úžas a zklamání byly doslova hmatatelné. Ale natočit něco museli, a tak přispívali k ostudnému pohledu na naše město,“ povzdechl si náměstek Tošovský.

Matiční ulice v Ústí nad Labem.
V Matiční vznikají další krizové byty. Zničené činžovní domy strhnou do podzimu

Plot nakonec za deset milionů korun na vykoupení rodinných domů od starousedlíků, které městu česká vláda přidělila, rozebrali a použili na nové oplocení zoologické zahrady. Zde slouží dodnes. Domy ovšem postupně chátraly, až zůstaly opuštěné nadobro a zbyly z nich k dnešku jen neopravitelné ruiny. Přesněji, jejich rekonstrukce by stála mnohem víc než postavení nových domů.

O zdemolování bývalých ubytoven rozhodlo město v roce 2021. Na jaře letošního roku vyhlásilo výběrové řízení na dodavatele. Vyhrála ho firma POHL s nabídkovou cenou lehce přes 2,88 milionu korun bez DPH. Zajistí úplnou likvidaci a odstranění veškerých odpadů. S ohledem na převažující množství železobetonových konstrukcí použije strojní technologie s hydraulickými demoličními nůžkami. Prozatím tu po demolici zbude poslední třetí dům, patřící společnosti České přístavy. Město s ní jedná o možném převedení do svého majetku, pak by ji též čekala demolice.

„Technologii skutečně použijeme výhradně strojní. Rypadlo s hydraulickými nástroji jako sbíječka, kleště, nůžky. Jak dlouho to bude trvat, se odvíjí od konstrukce domů. Někdy je vyzdívaná, jindy železobetonová. Ta trvá delší čas, než bylo nyní vidět na právě strhávaných balkonech, které jsou zděné. Řádově by to ale nemělo trvat déle než měsíc,“ přiblížil vedoucí demoliční čety Martin Graupner.

Kamerový systém městské policie. Ilustrační foto
Provádíte nějakou neplechu? Chytrá kamera v Ústí to pozná a nahlásí policii

Stavební materiál, který po stržení obou činžáků zbude, společnost standardně vyveze a uskladní na skládce. Zde ho musí roztřídit, zvlášť dřevěné a kovové složky, například oplechování nebo okapy, zvlášť samotné zdivo. „To se týká i komunálního odpadu, kterého v obou stavbách zbylo značné množství. Inženýrské sítě jsou samozřejmě už odpojené. Připravíme jejich ochranu, přičemž na terén, kde se nachází, položíme panely. Tak, abychom je nechtěně nepoškodili,“ doplnil Graupner.

Posledními nezvanými nájemníky, kteří zde bydleli, totiž byli bezdomovci, kteří si s úklidem nelámali hlavu. Odpadky házeli z oken do dvora a na ulici nebo do vedlejších místností, kam také chodili vykonávat potřebu. Městská policie sem docházela velmi často, aby je odsud vykázala i s ohledem na jejich bezpečnost, protože jak domy chátraly, pohyb v nich hrozil úrazem i smrtí. Nehledě na to, že tu zloději kovů kutali kabely, které pak před prodejem ve sběrných surovinách opálili, aby je zbavili izolace.

Demolice nakonec ulevila i městskému obvodu Neštěmice. Ten totiž ruiny předával magistrátu do majetku a jeho podmínkou bylo právě jejich stržení. Zdejší radnice zastává názor, že podobným excesům jako v Matiční lze předejít vykupováním problémových domů a poté důslednou kontrolou těch, kdo v nich budou bydlet i jejich chování. „Zaplať pánbůh, že konečně ty ruiny zmizí. Do budoucna si na uvolněných parcelách dovedu představit nějaké firemní plochy k podnikání. K bydlení ta oblast není příliš vhodná i vzhledem k frekventované silnici,“ dodala neštěmická starostka Yveta Tomková.

Jak šel čas v kauze Matiční ulice
Snaha o výstavbu plotu se datuje od května 1998.
Stavba plotu začala 13. října 1999 ve 4 hodiny ráno.
Plot byl 1,8 metru vysoký, keramický s průchody.
Plot byl 24. listopadu 1999 zbourán výměnou za 10 milionů korun od vlády.
Plot je dnes součástí oplocení ústecké zoo u hlavního vchodu.
Matiční ulice se nalézá ve čtvrti Krásné Březno, v části zvané Nový svět