Vyhořelá okna, oprýskaná omítka a vymlácená skla hlavního vchodu evokují některý ze slumů v Latinské Americe spíš než slušný hotel v srdci Evropy.

MAJITEL OČEKÁVÁ PRVNÍ NABÍDKU

Nájemníky někdejšího hotelu Máj na Severní Terase už nejsou movití hosté ze západu jako kdysi, ale bezdomovci, narkomani, a zloději. Město Ústí by chtělo tuto ostudu jednou pro vždy zlikvidovat. Hotel by muselo odkoupit od Jaromíra Houžvičky. Jenže vyjednávání o ceně ustrnulo na mrtvém bodě.

Vedení radnice na Severní Terase je s Houžvičkou v kontaktu. „Má prý zájem vyjednávat o prodeji hotelu. Očekává první nabídku od magistrátu. Projednala jsem to s vedením Ústí. To ale preferuje opačný postup, očekává nabídku ceny od majitele Houžvičky," informovala starostka Severní Terasy Renata Zrníková.

Vyjednávání s Houžvičkou není jednoduché. V minulosti požadoval za prodej přemrštěné sumy, desítky až stovky milionů korun. Vůbec si nepřipouští, že by snad zkrachoval vlastní vinou. Naopak.

Neustále hovoří o tom, že na jeho majetek pořádaly nájezdy organizované bandy lupičů, řízené mafiánskými kmotry. Spikla se prý proti němu jakási neprůstřelná mašinérie a všechny kasty, na které je podle jeho mínění společnost v Ústí rozdělena.

Až na ojedinělé výjimky Houžvička s médii nekomunikuje. Loni na podzim sice vyjádřil jistou ochotu vyjednávat o prodeji hotelu, nyní už ale zase nechce nic komentovat.

„Vy jste naváděli k rabování hotelu, média z Ústecka mi velmi ublížila. Teď se ukazuje, co je Ústecko zač, měli byste se nad sebou všichni zamyslet," řekl Houžvička.

Na hotelu dlouho vázly exekuce, ty ale podle města nikdo nevymáhal. Severní Terasa nakonec se svým právníkem začala situaci řešit. Po půl roce Houžvička statisícové exekuce uhradil.

LIDÉ RISKUJÍ ÚRAZ

Demolice Máje podle odhadu přijde na dvacet až třicet milionů korun. Je tak zničený, že ten, kdo do něj vstoupí, riskuje úraz či smrt. Chybí tu zábradlí na schodech, všude trčí kusy materiálu, v chodbách jsou hromady odpadu a exkrementů.

„Hlídky okolo provádí pravidelné pochůzky. Dovnitř ale nechodíme, jelikož je to soukromý majetek a nemáme na to mandát. Nehledě na to, že strážníkům hrozí, že spadnou oni, nebo se propadnou, případně že na ně něco spadne. Když uvidí, že tam někdo má namířeno, vykáží ho. Ale pro ty lidi není problém stavbu obejít anebo se vrátit později, až hlídka odejde," líčí zkušenosti s místem Jan Novotný, zástupce ředitele Městské policie v Ústí.

DOTACE NA DEMOLICI

Podobně hodnotí situaci okolo Máje i policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

„V současné době zde stojí pouze obvodové zdivo a z hotelu již není co odcizit. Uvnitř a v blízkosti ruiny se vyskytují osoby bez domova. Policejní hlídky sem v nepravidelných intervalech zajíždějí. Komunikace s majitelem je obtížná," uvedla.

Kdyby Jaromír Houžvička městu nabídl rozumnou cenu, existují možnosti, jak by magistrát nemusel za revitalizaci parcely s troskami někdejší ústecké pýchy utratit miliony. Mohl by využít peníze z dotačního titulu zaměřeného na obnovu brownfieldů v obcích a městech, přidělované s podmínkou, že revitalizovaná plocha už nebude dál využita k podnikání. Zatím je to ovšem jen hudbou budoucnosti.

„Vedení města tuto problematiku velmi intenzivně řeší. Svými podněty se podílí na přípravě akčních plánů v rámci schválené restrukturalizace Ústeckého kraje. Díky seznamu navržených problematických bodů a zájmů města vznikl návrh na vznik takového dotačního programu," podotkla mluvčí magistrátu Romana Macová.

Interhotel MájVyrostl v 80. letech. Spolupracoval s deseti cestovními kancelářemi z celé Evropy. Poté ho ve velké privatizaci roku 1998 koupil za zhruba 7,7 milionu Jaromír Houžvička. Po dvou letech z 60 zaměstnanců zbylo 11. Od roku 2000 je uzavřený a chátrá. Dnes je na spadnutí.