Dvojnásobný mord otřásl zkraje roku 2018 zahradní kolonií na Ústecku. Terčem zločinu se stal manželský pár. Tím ale výčet obětí nekončil. Mimořádná událost se podepsala na dvou dívkách, přítomných vražednému běsnění. Zločinec je navíc znásilnil. To vše se pochopitelně neobešlo bez šrámů na jejich duši. „Došlo k závažné újmě na zdraví v psychické oblasti,“ popsal senátu ústeckého krajského soudu žalobce Vladimír Jan v srpnu 2018.

Místo děsivého činu den poté.
Policie odloží případ vraždy manželů v chatové osadě na Ústecku

U hlavního líčení byl tehdy i Jan Müller, poradce pro oběti trestných činů děčínské společnosti pro rodinu Prosapia. „Říkal jsem si, to je jak v hororu, to se u nás nemůže stát,“ ohlíží se Müller za nejzávažnějším případem své právní praxe. Naděje dívek na odškodnění byla skoro nulová: vrah se po zločinu zastřelil, majetek neměl. A ani u muže, který mu asistoval, nebylo co brát. Zmocněnec dívkám pomohl získat alespoň paušál ze státního fondu pro oběti trestných činů v řádech stovek tisíc korun. Kdyby tehdy dívky žádného zmocněnce neměly, nedostaly by zřejmě peníze žádné. Že je neodškodněných obětí trestných činů spoustu, dokládají standardně vysoké počty těch, které po státu nic nechtějí.

Jan Müller z poradny pro oběti trestných činů Prosapia. Foto Deník/Jaroslav BalvínJan Müller z poradny pro oběti trestných činů Prosapia.Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín

Podle čerstvých čísel od policie došlo loni v celé zemi k 181 991 trestným činům. Z toho se v 4 171 případech jednalo o úmyslné ublížení na zdraví a ve 430 případech o týrání osoby ve společném obydlí. Tedy bylo tu skoro 5 tisíc trestných činů, které jistě měly své oběti. Taková čísla vyjma dvouleté covidové anomálie nijak nevynikají z bilance násilí v řadě uplynulých let. A přitom už léta chodí na ministerstvo spravedlnosti pouze nižší stovky žádostí o pomoc ze speciálního fondu. V roce 2022 jich bylo 253. Nejen, že je daleko víc obětí, které by měly nárok na peněžitou pomoc státu. Ještě daleko víc je těch, které by mohly uplatňovat nárok na odškodnění přímo po pachatelích.

Znalci mají bodovací systém

Poučit je o jejich právech mají například policisté nebo zdravotníci, kteří s nimi přijdou po spáchání trestného činu do prvního kontaktu. Leckdy ale komunikace vázne. Ať už ze strany orgánů, nebo oběti, která je obvykle otřesená a není schopná spoustu informací vnímat. „Řešil jsem případ pána, kterého vážně zranili, a přitom mu rozbili mobil,“ popisuje Müller jeden z běžnějších případů své praxe. „Na policii se ho zeptali, jaká mu byla způsobena škoda. A on uvedl pouze pár tisíc za mobil, vážné zranění nechal úplně stranou,“ dodává poradce. Přitom doložit zrovna nároky vzniklé fyzickou újmou není tak složité. Znalci z oboru lékařství mají bodovací systém, podle něhož jednoduše určí částku, kterou oběti mohou po pachateli žádat. Například za zlomenou ruku.

Evropský den obětí trestných činů
Jde o každoroční připomínku podpisu Charty práv obětí ve Velké Británii v roce 1990. Jeho cílem je především zvýšit povědomí o právech a potřebách obětí. Ve středu 22. února se ve 12 hodin na připomínku této události rozblikají na jednu minutu majáky policejních vozů po celé zemi.

Těžší je už vykazovat psychickou újmu například po domácím násilí nebo pohlavním zneužívání. A to i kvůli dlouhým čekacím lhůtám u znalců-psychiatrů. Ale vyplatí se to. Oběti se podle Müllerovy rady mají připojit s nárokem na náhradu škody nebo nemajetkové újmy přímo v trestním řízení. A ne později v civilním řízení, kde je důkazní břemeno především na nich. Pachatelé naštěstí někdy nejsou tak nemajetní jako ti z vraždy popisované v úvodu článku. Třeba otec z Ústecka, který dlouhodobě znásilňoval dvě dcery. Müller je zastupoval nedávno, když už byly dospělé. Muž dostal osm let vězení. A vzhledem k tomu, že vlastnil byt, justice mu ho mohla zabavit. A uspokojit nároky poškozených dcer z jeho prodeje.

Poradnu Prosapia vyhledá ročně kolem 200-250 lidí z celého Ústeckého kraje. A to buď ve Fügnerově 355/16 v Děčíně, kde má společnost sídlo, anebo na pobočce v Pařížské 16 v Ústí nad Labem. Toto bezplatné akreditované právní poradenství funguje díky každoroční dotaci ministerstva spravedlnosti vedle dalších 29 poraden v celé České republice. Obvykle je v každém kraji aspoň jedna podobná poradna. Ale například v tom Libereckém dosud chybí. Klientů těchto poraden je pořád daleko méně, než by být mohlo. Müllera to mrzí. Prý ne kvůli tomu, že by měl málo práce. Ale především kvůli samotným obětem trestných činů. Že lidé neznají svá práva, to je zarážející i kvůli tomu, že letos 22. února uplyne už 33 let od podpisu Charty práv obětí. Až uvidíte v pravé poledne toho dne blikat majáčky na stojících policejních vozech, je to právě k uctění Evropského dne obětí.