Hlídejte si pejsky a malé děti. V centru Ústí začala plošná deratizace

Podle starostky centrálního městského obvodu Hany Štrymplové problém s potkany a šváby souvisí s chováním lidí. Zbytky jídel, které bordeláři odhodí v atriu magistrátu nebo okolo košů na odpadky na obou zdejších náměstích, za Barborkou a jinde, škůdce přitahují jako vosu med. „Znovu a znovu musím apelovat, aby lidé zbytky jídel z fastfoodů neodhazovali do křoví. Jenom to problém zhoršuje,“ poznamenala.

Zároveň varovala, že pracovníci odborné deratizační firmy teď pokládají na vytipovaná místa nástrahy, které by měly potkaní kolonie v Ústí zdecimovat. „Rozhodně nenechávejte své domácí mazlíčky volně pobíhat. Obzvlášť u popelnic ne,“ poznamenala starostka.

V centru Ústí nad Labem rejdí potkani. Dovádějí před magistrátem i v atriu

Nástrahy deratizátoři položí do více než 2,7 tisíce kanalizačních šachet a několika stovek objevených potkaních nor. Rozmístěny budou rovnoměrně na území celého města se zaměřením na jeho nejvíce zamořené části. Tedy kromě centra v okolí Lidického a Mírového náměstí i v Předlicích, Všebořicích, na Skřivánku, Krásném Březně, Neštěmicích, na Vyhlídce, Stříbrníkách a dalších místech.

Jak vysvětlila mluvčí magistrátu Romana Macová, koordinátorem deratizačních prací je místní odbor životního prostředí. „Spolupracuje s dodavatelskou deratizační firmou a předkládá jí všechny podněty na výskyt potkanů získané od občanů a firem. První pokládka začala v pondělí 20. září, další jsou naplánovány v následujících týdnech,“ informovala.

Vysoký výskyt hlodavců úzce souvisí s hygienickými závadami. Nepořádkem kolem kontejnerů a domů, ve sklepních prostorách, s technickým stavem kanalizační sítě a v neposlední řadě také s nevhodnými návyky obyvatel města. Nemusí ani odhazovat zbytky na ulici. Stačí, když je budou splachovat do záchodu, odkud doputují do městské kanalizace. Stejně tak není vhodné vyhazovat velké množství nepotřebných potravin do kontejnerů na komunální odpad, které jsou potkanům lehce přístupné skrze dno. „Apelujeme proto na všechny, aby toto nevhodné krmení hlodavců omezili na co nejmenší možnou míru,“ poznamenala mluvčí Macová.

Hlodavci mohou být problémem pro restaurace, cukrárny a vinárnu na náměstí, stejně jako pro ústecké muzeum. „Samozřejmě, obavy, že se k nám prohryzají, máme, ale naštěstí jsme proti nim dobře zajištění. Budova je zaizolovaná, s moderní kanalizací a preventivními opatřeními. Potkani jsou chronický problém v centru našeho města, které leží na řece,“ upozornil ředitel muzea Václav Houfek s tím, že lidé sice hovoří o krysách, jenže ty už v Ústí nepotkáte, jelikož je agresivní potkani vytlačili. „Poslední doložená krysa na Ústecku je z Habrovic v osmdesátých letech. Paradoxně by jednou mohly být chráněným druhem,“ zasmál se Houfek.

Muž měl vyrábět pervitin, je ve vazbě. V místě se ale vaří dál, tvrdí petice

Pokud by se hlodavci kdekoli přemnožili, vstoupili by do hry krajští hygienici. „Nařídili bychom plošnou deratizaci. Potkani by mohli přenášet leptospirózu. Pokud na ně někdo narazí, neměl by jim házet žádný chleba, ale jít raději pryč,“ poradila ředitelka krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková.

Leptospiróza, jinak také „krysí žloutenka“, je onemocnění, které napadá játra, ledviny, způsobuje halucinace, změny osobnosti, psychózy a další. Může skončit smrtí a nevratným poškozením organismu.

Město Ústí provádí deratizaci kanalizací a potkaních nor na veřejných prostranstvích dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Mimo řádnou celoplošnou deratizaci provádí i takzvanou ohniskovou deratizaci v místech mimořádného výskytu potkanů. Ročně na to vynakládá zhruba 350 tisíc korun. Konec podzimní vlny deratizací se kryje se začátkem listopadu. Poté firma dle harmonogramu začne pokládat nástrahy tak, aby ošetřila území celého města se zvláštní pozorností k místům zvýšeného výskytu potkanů nebo míst opakovaně problémových.