Odkojilo je plzeňské, v Ústí jsou jen pár let. Z kulturního šoku se ale už oklepaly a teď nedají na industriální metropoli dopustit. Co víc, během studia designu interiéru si vzaly na paškál už několik zdejších objektů a lokalit a navrhly, jak je změnit k lepšímu. O atraktivitě jejich návrhů svědčí ateliérová cena, zlato v soutěži i stipendium od starosty.

Studentky sklízejí úspěchy za návrhy úprav univerzitního kampusu, za design vyhlídky na Mariánské skále, za úpravy koupaliště v Brné i městských lázní či za řešení domova důchodců ve Velkém Březně. Zatímco si jejich dokončené návrhy počkají na vytažení z šuplíku a na investory, 23letá Eva Opltová a 25letá Jana Brandtlová už pracují na skutečné zakázce.

Stipendium starosty ústeckého městského obvodu získala dvojice na konci loňského roku. Tomáš Kirbs je pochválil, že se aktivně zajímají o rozvoj veřejného prostoru v Ústí a okolí. Mimo jiné i za návrh na úpravu nevyužité části kampusu, na což před rokem vypsala soutěž Univerzita J. E. Purkyně. Sešlo se šestnáct návrhů.

„Posláním soutěže bylo vytvořit inspirativní kultivovaný a estetický prostor pro vzdělávání, výzkum, tvořivost, relaxaci i volný čas,“ popsala kancléřka Jana Kasaničová. Návrh Jany a Evy získal zlato. Cenu jim předal prorektor Jaroslav Zukerstein loni v červnu s tím, že realizace je vázána na dotační tituly a další zdroje, ze kterých ji bude možné financovat.

Podobně jsou na tom zatím i další návrhy Jany s Evou. Třeba ty z prostředí městských lázní a koupaliště v Brné, kam je i s dalšími svěřenci zavedl dřívější šéf ateliéru designu interiéru, profesor Jan Fišer.

close Návrh na úpravu městských lázní. info Zdroj: se svolením Jany Brandtlové a Evy Opltové zoom_in Návrh na úpravu městských lázní.

Pod dohledem lidí z Městských služeb (MS) studenti v roce 2021 navrhovali, co tam změnit. Eva s Janou se lázně snažily zlidštit a vylepšit tu orientační systém.

Do Brné si dřívější ředitel MS Martin Mata přál ikonický prvek, u kterého by se lidé fotili. Eva přišla s návrhem na originální stínidlo, které v noci svítí, Jana s neobvyklou fontánou. Studenti dostali za svou práci vstupenky do bazénu, návrhy jsou v šuplíku. S tím, že spousta studentských věcí skončí u návrhu, ale Jana s Evou počítají. „Jsou to zkušenosti, učíme se tím,“ potvrdily.

Celý jejich ateliér pracoval také na návrzích vyhlídky na Mariánské skále. Ateliérovou cenu získal Evin návrh 30 metrů vysokého objektu s restaurací a galerií, který stavebně kopíruje tvar protějšího mostu. U tohoto úspěšného návrhu je cesta k realizaci ještě delší než v případě návrhů na koupališti a v lázních. „Muselo by se nejdřív prozkoumat podloží, dole je lom,“ připomněla Eva. Pokud by se ukázalo, že její 30metrový „drobeček“ na Mariánce stát může, musela by se zpracovat projektová dokumentace, do práce by se zapojil architekt, a než by se to postavilo, na vše by dohlížely úřady. „Design, který děláme, je hezká mušlička. Ale pak následuje spousta práce a komunikace. Není jednoduché dotáhnout projekt až do konce,“ podotkla Eva.

K realizaci má možná nejblíž jiný návrh od Jany. Ta loni věnovala semestrální i klauzurní práci atriu domova důchodců ve Velkém Březně. Městská příspěvková organizace se zaměřuje na starobní klienty s vážnými nemocemi jako demence. Jana sem navrhla plastiku ze lžic starého stylu, které by mohly klientům připomínat předměty denní potřeby z doby, kdy byli fit. A také diagnostickou stezku. „Čelili by v ní malým výzvám. V lepších dnech by mohli zjistit, jak na tom zrovna jsou,“ popsala Jana. Ředitel zařízení Tomáš Kříž Janu i další studenty domovem provedl, byl se podívat i na klauzurách a odvezl si z nich plakáty a portfolia. „Veškeré projekty jsme předložili zřizovateli, se kterým budeme zkrášlení atria konzultovat,“ uvedl domov na svém Facebooku.

Eva s Janou mají mnoho společného. „Rádi pracujeme ve veřejném prostoru a máme téměř identické názory, jak by to mělo vypadat,“ přiblížila Eva. I když k sobě měly blízko už dříve, až do loňského roku je nenapadlo dát to pracovně dohromady. Spojily se, až když zjistily, že do soutěže na úpravu kampusu navrhují skoro to samé ohniště. Nyní zakládají ateliér 1:33 (jedna ku třiceti třem) a už půl roku pracují na první společné zakázce: navrhují interiéry do opuštěných kasáren v Klecanech, kde by mělo vzniknout coworkingové a kreativní centrum. „Obě jsme z Plzně, teď se pohybujeme hlavně v Ústí. Dávalo nám smysl spolupracovat,“ vysvětlila Jana.

A co se jim na Ústí líbí? „Industriál, vily na Klíši, Mariánský most, fasáda na obchodním domě Labe, šikmý kostel i vana,“ vypočítala Jana. „Ústí je unikát, moderní zástavba si po válce dovolila tak moc, že úplně utlačila veškerou historickou zástavbu. To jen tak někde nenajdete,“ doplnila Eva.