Chceme v ulicích víc stromů, nebo parkovišť? Použijeme zámkovou dlažbu, nebo asfalt? Připustíme, aby tu vyrostla tuctová kancelářská budova, nebo vyjednáme něco architektonicky hodnotnějšího? Vyhlásíme veřejnou soutěž na územní plán? Tyto otázky ovlivňují velkou měrou život ve městě. Vyřešit by je měla nová architektonická kancelář města Ústí. Pracovní tým právě řeší, jakou úlohu by měla mít ve vztahu k veřejnosti, zda bude mít nějaké pravomoci a jakou formu budou mít nová pravidla pro městské stavby.

Kancelář by měl vést opoziční zastupitel a zároveň architekt Jan Hrouda (PRO! Ústí). „Měla by se například vyjadřovat k plánovaným stavbám. Mohla by dopředu jednat s investory, kteří budou mít díky její práci jasně čitelné podmínky, za kterých mohou stavět,“ nastínil Hrouda. Zároveň upozornil, že kancelář může ovlivnit hlavně to, co patří městu. Tedy veřejná prostranství a jeho nemovitosti.

Mohl by tak vzniknout „manuál“ s pravidly řešícími nejen jednotný styl městských staveb, ale i detaily o použité dlažbě, tvaru a barvě zábradlí, způsobu veřejného osvětlení, případně o tom, kam lze umístit poutače s reklamou.

Soukromé stavby? Ne

S tím souhlasí i opoziční zastupitel Lukáš Blažej (ČPS/PRO! Ústí). Podle něj by kancelář měla primárně vytvořit koncepci rekonstrukcí městského majetku a jeho správy. Upozornil ale, že město nemůže přikazovat soukromým investorům, jakou například použít barvu fasády a podobně. „Pokud by Ústí chtělo ovlivnit soukromé stavby, má dvě možnosti. Buď vypracovat předpis k územnímu plánu, třeba regulační plán, nebo připravit novou obecně závaznou vyhlášku. Obojí musí schválit zastupitelstvo,“ popsal Blažej.

Podle autorizovaného ústeckého architekta Matěje Párala by ale bylo dobré, kdyby městským architektem byl odborník, který vzejde z výběrového řízení, a aby také měl skutečnou možnost něco ovlivnit podobně jako v Děčíně. „Už z toho mají první výstupy - lávku pro pěší přes Labe, nasvícení dominant města nebo začala územní studie na obnovu sídliště Bynov. Ústí především potřebuje kvalitní územní plán s podrobnějšími pravidly, která definují, jaká městská část je natolik důležitá, že bude potřebovat regulaci,“ poukázal.

V 90. letech minulého století podle Párala vzešel regulační plán také ze soutěže a vzniklo podle něj OC Forum, Palác Zdar a další. „Každopádně by měl odbor či kancelář vzniknout. To, co zatím máme, je k ničemu,“ myslí si.

Hlasy o potřebě dát nějakou formu a směr stavebnímu rozvoji města zaznívají i z lavic komunistických zastupitelů. „Rozhodně jsme nechtěli, aby vznikla nějaká obdoba útvaru hlavního architekta, která by byla velmi nákladná. Spíš jsme byli pro posílení oddělení městského architekta nebo pro vytvoření pracovní skupiny, která by se těmito otázkami zabývala. Takže vznik kanceláře podporujeme,“ sdělil předseda zastupitelského klubu KSČM Pavel Vodseďálek.

Náměstek primátora pro strategický rozvoj Pavel Tošovský (ODS) k tomu dodal, že zatím není nic rozhodnuto. „V pondělí máme schůzku, kde si vyslechneme všechny návrhy, jak by architektonická kancelář měla fungovat,“ řekl.