Kromě toho úředníci vyřizovali stále více papírové agendy. Protože bylo již půl roku po válce, úřední šiml již řehtal velmi čile. Proto se například Zemský národní výbor dotazoval 5. ledna 1946, zda v ústeckém internačním táboře jsou sovětští příslušníci. Na ústeckém ONV během 7. ledna proto naklapali svůj krátký dotaz, který evidovali v internačním táboře jako přípis ze dne 7.1.1946 č.j.333.

Ale aby se úřední šiml nestrhl pod náramnou rychlostí úřední práce, odpověď z tábora následovala až za měsíc dne 14. 2. 1946. Tehdy pod hlavičkou „Okresní národní výbor Internační středisko v Ústí n. L." pod Čís. jedn. 244/46 adresoval šéf tábora ústeckému ONV velmi krátký přípis: „K Vašemu přípisu sděluji, že se ve zdejším internačním středisku sovětští příslušníci nenacházejí."

Podepsán byl velitel tábora vrchní strážmistr SNB Fröhlich.

K tomu lze dodat, že později po zrušení internačního tábora byl jmenován vrchní strážmistr Fröhlich velitelem stanice SNB na tehdejším náměstí Edvarda Beneše.

Pokud jsme se zmínili o internačním táboře na Skřivánčím poli, není od věci připomenout, že si tehdy řekl Miroslav Hradecký, strážný tohoto tábora, že změní zaměstnání. K tomu lze dodat, že fluktuace mezi strážnými byla tehdy dosti velká.

Nakonec se strážný dočkal koncem měsíce a dostal potvrzení, že ONV, „Internační středisko Červený vrch" (tedy internační tábor na Skřivánku Skřivánčím poli) či spíše její účtárna, potvrdila, že „Miroslav Hradecký z Krakovce, okres Rakovník, byl zaměstnán v táboře od 14.8.1945 do 28.1.1946 a jeho hrubý plat činil: Kčs 1950 a naturálně Kčs 371. Pracovní doba byla: 24 hodin služby, 24 hodin volno." Tak znělo potvrzení pro muže, jenž v lednu skončil kariéru strážného.

Rušili lékařům praxe

V prvních lednových dnech se Rada ONV dne 8. ledna 1946 rozhodla zrušit praxi všech německých lékařů vyjma antifašistů, jimiž byli Dr. Tippmann, Dr. Bittner, Dr. Schiarl. Byla to reakce na připravovaný odsun. Nebylo to příliš rozumné, protože lékařů bylo na Ústecku málo ještě ve slavném roce 1948, natož v lednu 1946. Ale rozum měla Rada ONV alespoň v tom, že ponechala v platnosti praxe zubních lékařů.

V ten samý den bylo daleko od Ústí nad Labem v Praze rozhodnuto, že odsun německých horníků nebude na pořadu dne. Rozhodli tak v Praze usnesením vlády ČSR ze dne 8. ledna 1946.

Také na Ústecku němečtí horníci a jejich rodiny dostali hornické legitimace potvrzené ministerstvem vnitra a byli vyjmuti z odsunu.