K incidentu došlo na podzim, v době honů, kdy je v revírech daleko víc živo než v jinou část roku. Střelba v honebních revírech si každoročně vyžádá zranění několika myslivců i náhodných návštěvníků.

Obce nemají ze zákona povinnost občany na probíhající hony upozorňovat. Přesto o nich informují. Některé obce dokonce prostřednictvím nového kanálu mobilního rozhlasu. Myslivci před probíhajícími hony varují také pomocí vývěsek, hlavně na přístupových cestách do lesů.

Myslivecký hospodář František Hamerle z mysliveckého spolku Tetřívek Milešov na Litoměřicku a Miroslav Machala, emeritní předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem, varování obyvatel považují za velmi důležité.

„Využíváme rozhlasu a SMS zpráv, ale také psaných upozornění u vstupů do lesa. Varování nám zveřejňují obce Chlumec a Telnice. Máme s nimi dobrou spolupráci," říká Miroslav Machala.

LIDÉ VÝVĚSKY V LESE STRHÁVAJÍ

František Hamerle v revíru Březina varuje okolí tradičně. Vývěskami. „Oznámení umisťujeme ke každé cestě, kterou lidé vstupují do lesa. Naháňku černé zvěře v oblasti Milešova a Kostomlat jsme vyvěšovali 2. listopadu a museli jsme ji čtyři dny po sobě obnovovat, protože ji lidé stále strhávali," stěžuje si myslivec.

Lidé podle něj vývěsky strhávají, protože si myslí, že se jim myslivci snaží zakázat vstup do lesa. Ale opak je pravdou.

„Pouze varujeme, aby v té krátké době, kdy budeme na honu, kvůli svému bezpečí nevstupovali do lesa. Přes veškerou opatrnost může dojít k souhře nešťastných náhod. Při naháňce se může kolem návštěvníka lesa přehnat několik divočáků, které nahání pes. Pokud bude divočák zraněný, může na člověka i zaútočit," popisuje Hamerle. Varovné cedulky jsou podle něj nejúčinnější. Lidé si jich totiž všímají a jdou pak přímo k nim.

VÝJIMEČNÁ ZKUŠENOST

I přes veškerou opatrnost ale riziko při lovu vyloučit nelze. Nemalou roli hraje i náhoda.

„Před pár dny jsme mohli v revíru zastřelit fotografa. Velmi zkušený lovec z americké Iowy si u nás chtěl ulovit daňka. Šel jsem s ním. Daňka už jsme měli na dostřel. Za námi byl svah, výstřel byl bezpečný. Doslova v poslední desetině sekundy jsem mu ale strhl pušku. Američan věděl, že při lovu se průvodce před výstřelem ani nehne, aby nevyplašil zvěř. Můj neočekávaný pohyb tak pro něj byl jasným signálem, že se děje něco mimořádného. Proto nevystřelil, než jsem mu stačil odklonit pušku," líčí myslivec Hamerle.

Lovec z Iowy měl před sebou jasný cíl a nikoho neohrožoval. Myslivec stál stranou a viděl víc. „Zahlédl jsem, že v dráze jeho výstřelu za daňkem se náhle objevil v maskovacím obleku fotograf. Kdyby lovec vystřelil, jeho jednoranná lovecká puška z roku 1898 ráže 12 mm mohla proletět tělem daňka a o několik desítek metrů dál za daňkem mohla zasáhnout zamaskovaného fotografa," říká Hamerle.

PES BEZ VODÍTKA? MŮŽE ZDIVOČET

Dalším problémem, se kterým se myslivci setkávají, jsou psi volně pobíhající v lese. Podle Hamerleho je volný pohyb psů pro zvěř i psy samotné nebezpečný.

„I sebeklidnější pes může v lese ve styku se zvěří v sobě probudit prastarý vlčí instinkt. Jde o přírodní pud, který neovlivníme. Ze psa se může stát nemilosrdný lovec, pokud ho nemá jeho pán na vodítku," varuje.

Pozor by si měly dávat i rodiny, které se se psem vydají na procházku do lesa. Psi se snadno zatoulají. „Pokud psi zabloudí v lese, většinou se neumí vrátit zpět, protože nejsou vycvičeni jít zpět po vlastní stopě," vzpomíná Hamerle. „Mám zkušenost, že lidé nejsou zlí, nedělají to naschvál, ale prostě nevědí, jaké nebezpečí hrozí zvěři i psům," dodává.

Myslivci přitom mají právo zastřelit v lese volně se toulající psy. Jejich odstřel ale může provést jen myslivecká stráž a myslivecký hospodář, tedy myslivci s vyšším mysliveckým vzděláním.

Jak ale upozorňuje Hamerle, zatoulané psi s obojkem a známkou se myslivci snaží odchytit a vrátit majitelům.

„Alkohol před honem? Neexistuje," říká zkušený lovec

Myslivci musí všechny honitby předem ohlásit na obecním či městském úřadě. Samotné obce ale své obyvatele na blížící se lov upozorňovat nemusí. Zákon jim totiž takovou povinnost nestanovuje. Na druhou stranu, pokud by se pak někomu v lese něco stalo, obec za to ponese částečnou zodpovědnost. I proto řada z nich o honech raději informuje.

Myslivecké hony jsou i pod dozorem policistů. Namátkové kontroly provádí každoročně.

„Jedná se o běžnou prevenci. Je to podobné kontrolám řidičů na silnicích," říká dlouholetý myslivec Miroslav Machala, emeritní předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku v Ústí nad Labem.

Proč policie kontroluje myslivce v době honu?

Při honu dochází ke střelbě. Policisté ze zákona kontrolují stav zbraní, zda má myslivec potřebné doklady a zda před lovem nepil alkohol.

Jaké doklady policisté kontrolují?

Nejen zbrojní průkaz, ale také lovecký lístek. A ověřují, zda je myslivec řádně pojištěn.

Kdy kontroly policisté provádějí?

Prakticky kdykoliv, kdy to považují za nutné nejčastěji před začátkem honu, ale mohou ke kontrolám přistoupit i během honu. Policii musí být předem hlášeno místo a hodina srazu myslivců před honem.

Co říká zákon Myslivci by měli lovit jen tam, kde je to zcela bezpečné. Musí vyhodnotit, zda je vzdálenost od lidí dostatečná.  Ne vždy se tak ovšem děje a případná nedbalost či neopatrnost může být příčinou zranění. Myslivec si třeba zapomene zajistit po nabití zbraň, o niž pak může zavadit kabátem a puška vystřelí. Ročně jsou v tuzemsku takto evidovány průměrně jeden až dva smrtelné případy, které jsou trestním právem klasifikovány většinou jako usmrcení z nedbalosti. Letos v září například Nejvyšší soud potvrdil trest pro myslivce, který omylem zastřelil trampa spícího na poli. Lovecká sezóna je obdobím, kdy se smí regulovat stavy zvěře, která je během roku hájená. Tato období v Česku upravuje vyhláška č. 245/2002 Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Hlavní lovecká sezóna v celé zemi startuje 1. září. Už 16. října začíná lov bažanta obecného, od 1. listopadu se může lovit zajíc polní.