Do označení „smart city“ má Ústí nad Labem coby krajská metropole ještě dost daleko. Prvními vlaštovkami ale může být plán na vodíkovou dopravu, nebo placení kartami v MHD a rozsáhlý kamerový systém městské policie.

„Ačkoliv spolupracujeme s Ústeckým krajem na vybudování rozsáhlého polygonu na testování aut bez řidiče, plány zatím stále nepřekročily stádium příprav,“ poznamenal náměstek primátora Pavel Tošovský.

Co se autobusů poháněných vodíkem týká, chystá se jich ústecký dopravní podnik koupit pět. Má k tomu solidní podmínky, jelikož radnice před časem uzavřela dohodu se Spolchemií, která slíbila, že bude městu vodík dodávat. Má ho totiž obrovské množství od té chvíle, kdy spustila novou membránovou elektrolýzu na výrobu epichlor hydrinu, kde je vodík v podstatě odpadním produktem.

Dopravní podnik města Ústí nad Labem (DPMÚL) může podle svého ředitele Libora Turka žádat až o dvousetmilionovou dotaci na jeden projekt. Připravuje je celkem tři. „První směřujeme na nákup bezemisních drážních vozidel čili trolejbusů, ve druhém na nákup nízkoemisních autobusů s pohonem na CNG a ve třetím právě na nákup bezemisních busů na vodík. Všechny tři projekty zvýší komfort cestujících a pomohou výrazně snížit podíl škodlivin v ovzduší ve městě,“ poznamenal Turek.

Pokud podnik uspěje, získá evropské peníze tentokrát z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro uhelné regiony.

„Oprávněnými žadateli v této výzvě jsou kraje a obce, pokud poskytují veřejné služby v přepravě cestujících samy, a dopravci ve veřejné dopravě na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících,“ doplnila mluvčí DPMÚL Jana Dvořáková s tím, že kupované autobusy musí splňovat přísnou normu EURO 6.

Výhodou vodíku ze Spolchemie je jeho ekologičnost. „Není totiž vyráběným produktem, vzniká druhotně při výrobě chloru. Vodík zatím využíváme jen v tepelném hospodaření k výrobě tepla spalováním,“ popsal mluvčí Spolchemie Jan Charvát. „Spolupráce s městem je vlastně naší investicí do budoucnosti,“ dodal.

Podnik se bude podílet nejen na levných dodávkách plynu, ale také na budování infrastruktury, jako je například plnicí stanice v centru Ústí na hranici městského a podnikového pozemku.

Místo lístku platební karta

Platební kartu lze od 18. června používat v ústeckých autobusech a trolejbusech. Jak to celé funguje? Po nastoupení do autobusu či trolejbusu cestující přiloží platební kartu (telefon, náramek, samolepku) k přístroji. Před vystoupením si opět musí „odpípnout“. Systém poté spočítá výši cestovného. Při kontrole revizor elektronicky využije údaje z karty.

Výhodou, kterou cestující při placení kartou nejspíš ocení nejvíce, bude kromě jednoduchosti o deset procent levnější jízdné. Namísto 18 korun zaplatí cestující za obyčejné jízdné 16,20. Místo 21 pak 18,90 korun.

„Mezi základní přínosy patří rychlost, jednoduchost, rozšíření možnosti odbavení nebo poskytnutí slevy při využití elektronické platby,“ shrnul ředitel dopravního podniku Libor Turek.

Nákup a placení jednorázové jízdenky bezkontaktní platební kartou přímo ve vozech zavádí ústecký dopravní podnik ve spolupráci se společnostmi ČSOB, Mastercard a Mikroelektronika. Podnik má přístroje v pronájmu, měsíčně za ně zaplatí přibližně 200 tisíc korun.

Kamerový systém

K dalším příkladům smart city v Ústí patří rozsáhlý kamerový systém. Město jich provozuje 163 na pevných bodech a další v dohledné době přibydou. Mimoto městská policie využívá 12 kamer mobilních.

Kvůli takovému množství bude ale potřeba přestěhovat dohledové centrum městské policie z budovy magistrátu do Corsa v Krásném Březně, což si vyžádá rozsáhlou rekonstrukci. Na přípravu projektu má magistrát od loňska připraveno 4,9 milionu korun.

„Naše kamery využívá městská i státní policie, jsou velmi užitečné. Městské obvody vznesly požadavky na umístění dalších. Bohužel, operační středisko se neobejde bez rozsáhlé rekonstrukce a větších prostor, protože pracuje na hranici možností,“ dodala náměstkyně primátora Věra Nechybová (UFO).

Kolik bude celkem rekonstrukce Corsa stát, není jasné. Výhodou ovšem je, že město na to může získat dotaci 30 milionů z ministerstva pro místní rozvoj, jelikož je vedeno jako brownfield.