Ústecký kraj chce vědět, co dolování a budování výsypek udělalo s vodním režimem v celé hnědouhelné pánvi. Na mnoha místech totiž vznikají neočekávané situace. Ty ovlivňují nejen českou stranu Krušných hor, na Ústecku se například dotýkají Trmic.

Podle náměstka hejtmana Stanislava Rybáka by proto v následujícím období měli vše zkoumat odborníci na hydrologii. „Stává se, že se například voda objevuje tam, kde být nemá. Nebo víme o případech, kdy téměř vysychají potoky," vysvětluje.

Podle odborníků za vše může dolování a výsypky, které v posledních desetiletích výrazně změnily chování a proudění spodních vod. Nikdo se ale prý dosud nezabýval tím, jak moc a až kam dopady těchto činností zasahují.

Kde jsou problémy
Problémy se vyskytují na většině území Ústeckého kraje i v částech Saska, na některých místech mizí voda, na jiných se naopak nečekaně objevuje. Na Ústecku mají problémy Trmice. Zdejší voda zaplavuje sklepy některých domů.

Na Ústecku se problém dotýká především Trmic. Těm hrozí, že budou zaplavené spodní vodou. „Jsou tady dva vrty, ze kterých se musí odčerpávat voda. Kdyby se to nedělalo, dostala by se do sklepů některých domů," vysvětluje starostka Jana Oubrechtová.

Problémem Trmic je skutečnost, že se kolem nich v minulosti těžilo uhlí hlubinným způsobem. Mnohé šachty přetnuly přirozené cesty, kudy voda proudila. Když se uhlí těžilo, tak horníci ze šachet vodu odčerpávali, aby mohli rubat uhlí. Navíc v sousedství Trmic vzniklo obří jezero Milada, které může tlakem masy vody situaci ještě zhoršovat.

Podle Oubrechtové není možné vodu přestat čerpat. „V minulosti se zkoušelo čerpat vody méně, ale nakonec se opět začala objevovat v některých sklepích," uvedla. Dodala, že záleží i na tom, jaké je vlhko a kolik je vody v řece Bílině.

Paradoxně žádný problém podle starosty Josefa Kusebaucha nemají Chabařovice, v jejichž blízkosti se také těžilo. „Spodní voda se tu neobjevuje," řekl.