Fackování, smýkání po zemi i kopance. A pořádnou porci psychického teroru. Toho všeho si doma až až „užila“ 39letá Petra G. z Mostecka. Žena se dvěma malými chlapci se zkraje tohoto roku rozhodla od násilnického partnera natrvalo odejít. S hledáním nového života jí pomohli ve Spirále: v ústeckém intervenčním centru pro osoby ohrožené domácím násilím. Loni pomohlo skoro pěti stům osob. Odborníci předpokládají, že letošní čísla budou vyšší kvůli vynucené domácí izolaci během epidemie a postupující sociální a ekonomické krizi.

Petra vydržela s násilnickým partnerem tři roky. „Mlátil mě, nevlastní dítě ponižoval,“ popsala žena, která si do už uzavřeného tříletého vztahu přivedla svého syna. Druhého, mladšího syna, měla Petra s agresorem. Rodina ale nebyla pro muže to pravé. O jeho násilnické minulosti žena věděla. Ale nečekala, že muž obrátí dlaň i proti ní. Rány začaly padat hned, co se narodil jejich společný syn. A opakovalo se to každý týden, o čemž svědčily Petřiny modřiny anebo zlomený nos.

Po posledním útoku, který teď vyšetřuje policie, žena skončila i s dětmi v nemocnici. A rozhodla se už domů nevrátit. Sanita ji do Spirály v ústeckých Skoroticích přivezla koncem ledna jen se čtyřmi taškami. Po týdnu odcházela do azylového domu, pak má dostat městský sociální byt. Petřin starší syn je šťastný, že se konečně rozhodla od otčíma odejít. „Mamko, to zvládneme,“ říká jí.

Týdenní pobyt ve Spirále byl pro rodinu vzpruhou. „Přišli jsme bez peněz. Ubytovali nás v plně vybaveném pokoji s kuchyňkou, zajistili jídlo a hygienu, půjčili kočárek, uklidnili mě a o vše se postarali. Spolupracovala jsem i s jejich právníky a vše stihla zajistit pro naše bezpečí. Dřív jsem vůbec nevěděla, že taková pomoc existuje,“ zmínila Petra, na níž se dlouhodobé domácí násilí podepsalo. „Sebralo mi to sebedůvěru, nevím, jestli budu moct mít v budoucnu vztah. Což mě mrzí, nechtěla bych zůstat sama,“ dodala.

Odcházela znovu a znovu

Podle odborníků na domácí násilí má Petřin příběh typický scénář. „Včetně toho, že paní násilí neřešila včas. Asi sedmkrát od útočníka odcházela, ale zase se vracela,“ konstatovala vedoucí centra Martina Vojtíšková. Ženy se podle ní k domácím násilníkům vracejí proto, že se zpravidla s dětmi nemají kam jinam uchýlit. I v Ústeckém kraji ještě chybí dostatek bytů pro ženy, které chtějí dopřát dětem bezpečí a odcházejí bez finančních prostředků.

Že poslední „koronarok“ spojený s domácí izolací ovlivnil i míru násilí v českých domácnostech, odborníci zatím spíš tuší, než vědí. „Čísla ohrožených osob v intervenčních centrech nebo vykázání násilnických osob oproti předchozím letům v roce 2020 nenarostla,“ řekla Vojtíšková s tím, že lidé spíše využívali telefonickou podporu, ačkoli centra provoz neomezila. „Po uvolnění mimořádných opatření budou naše služby víc potřeba. Budeme se dozvídat, co se v rodinách vlastně dělo nebo nadále děje,“ je přesvědčena.

Právě v posledním období v řadě severočeských rodin narůstají krizové situace: muži přicházejí o práci, ženy musí víc pečovat o děti, někdo přišel o pomocnou ruku rodičů, pokud patří už do nejrizikovější skupiny seniorů. „Frustrace může být veliká. Dlouhodobé mírnější násilí kvůli ní může kulminovat, u povah s tendencí k domácímu násilí může začít,“ shrnula Vojtíšková.

- V roce 2020 kontaktovalo intervenční centrum Spirála 459 osob. Z toho bylo 355 dospělých (319 žen a 36 mužů) a 104 dětí.
- Telefonickou podporu osobám ohroženým domácím násilím nabízí centrum na jednotném čísle platném pro Ústecký kraj: 475 511 811.
- Svěřit se s násilím v rodině či získat právní rady můžete osobně v poradnách v Ústí nad Labem, Lounech, Litoměřicích, Mostě, Chomutově, Rumburku a Děčíně.
- Spirála vznikla v roce 2000, nejprve měla tři zaměstnance. Dnes jich má 30 a poskytuje nepřetržité krizové služby i terapeutické programy.
- Organizace žije z dotací státu, kraje i obcí a z darů nadací. Ročně hospodaří se 14 miliony.
- Další informace zájemci najdou na www.spirala-ul.cz