Obchod s návykovými látkami tady podle nich zároveň nedoznal zásadních změn. Dávky sem putovaly klasickou cestou, nejprve ve velkém, a ke koncovým uživatelům pak „z ruky do ruky“. Drug-Out klub, jehož služby v krajské metropoli vyhledávají stovky závislých, během pandemie neuzavřel ani jedinou službu. Fungoval i po telefonu, rozdával potřebným potraviny. V květnu také začal nabízet testování na Covid-19 prostřednictví rychlotestů. To nabízí svým klientům i pracovníkům dodnes.
Epidemie a její následky ale vedly k vyššímu počtu lidí s problémem s alkoholem. Potvrdila to vedoucí adiktologických ambulancí Drug-Out klubu Ilona Šulcová. „Objevili se klienti, kteří začali víc pít v době, kdy byli doma. Nebo si toho začalo víc všímat jejich okolí. Třeba proto, že zůstávali doma s manželkou,“ řekla Šulcová s tím, že poslední vývoj se oproti tomu nepodepsal na stoupání počtu gamblerů ani uživatelů drog. „Měli drog dostatek. Sami klienti to říkají. Neubylo jich, měli jsme i vysoké výměny stříkaček,“ potvrdila ředitelka odborných programů a služeb Drug-Out klubu Radka Kobližková s tím, že kvalita pervitinu sice nebyla valná, ale její pokles je dlouhodobým trendem, který nemá co dělat s koronavirem. Čím dál méně kvalitní je podle ní také heroin, i když na ústecké ulici stojí daleko víc než pervitin.

Žádný vliv epidemie a navazujících vládních opatření ani nouzového stavu na drogovou scénu odborníky překvapil. „Když to začalo, čekala jsem, že budou klienti nervózní z nedostatku drog,“ zmínila Kobližková. Ta se ohledně dostupnosti drog i během nouzového stavu, kdy se tvořily fronty před lékárnami, dotazovala na policii. „Potvrdili mi, že drogový trh na Ústecku je nasycen. Výroba pervitinu totiž neprobíhá stylem, že si někdo koupí v lékárně tři krabičky modafenu a z toho doma uvaří pár dávek. Léky k přípravě pervitinu k nám dovážejí organizovaně ve velkém množství například v kontejnerové dopravě, která nijak omezena nebyla,“ uvedla Kobližková s tím, že mezi klienty ústeckého Drug-Out klubu nezná nikoho, kdo by si drogy objednával přes internet. Což je jedna z cest, jak drogová scéna mohla během všeobecné karantény v řadě zemí pokračovat.
S následky epidemie koronaviru v tom smyslu, že bude mít leckdo hlouběji do kapsy, se klienti Drug-Out klubu podle odborníků bezpochyby budou muset potýkat. „Finanční nedostek na ně měl vliv už během nouzového stavu,“ podotkla Šulcová. „Úřady leckdy nefungovaly jako běžně, výplata sociálních dávek byla zpožděná. Máme i klienty s víc dětmi, kterým hradí jídlo ve škole projekt Obědy do škol. A najednou jim děti zůstaly doma a neměli jim co dát,“ popsala Šulcová. Odborníci nepochybují o tom, že část klientely podpůrných zařízení pro drogově závislé získává peníze i drobnou kriminalitou nebo přinejmenším poskytováním sexuálních služeb a prací načerno. Neobávají se ale příliš toho, že kriminalita drogově závislých teď s prohlubující se inflací a stoupající nezaměstnaností poroste. Například i díky tomu, že s výpadkem ukrajinských dělníků kvůli uzavření hranic přibyly lidem v sociální nouzi možnosti, jak si vydělat třeba kopáním ulice.

Místo poblíž vědecké knihovny, kde Drug-out klub sídlí, bylo dřív terčem hned dvou petic iniciovaných jedním občanem bydlícím poblíž. Spolek tu ale zůstal. Sami pracovníci považují místo za ideální. „Jsme v centru města, ale zároveň trochu stranou,“ komentovala Kobližková. „Kdybychom se přestěhovali dejme tomu do Skorotic, tak tam nikdo nebude chodit. Kdybychom byli v sociálně vyloučených lokalitách, měli bychom určitě hodně práce, ale byli bychom tam jen pro určitou vrstvu obyvatel. Nikdo jiný by tam nechodil. Zařízení našeho typu je úspěšné jedině tehdy, když je v centru. Sem přijdou jak klienti ze sociálně vyloučených lokalit, tak i vysokoškoláci nebo třeba bohatí lidé,“ dodala Kobližková s tím, že úlohou zařízení je například redukce výskytu infekcí v lokalitě nebo dbát na veřejné zdraví.