Kvůli tomu hejtmanství přehodnocuje i nákup nových autobusů. Těch měla DSÚK původně pořídit devadesát, nyní ale kraj hledá cestu, jak se vyhnout i deseti, k jejichž odběru jej zavazuje smlouva.

Nákup 200 – 250 nových autobusů by byl potřeba k tomu, aby DSÚK mohla zajišťovat autobusovou dopravu v takovém rozsahu, v jakém bylo původně zamýšleno. Tedy na většině území Ústeckého kraje. „To by byl strašně velký náklad a dlouho by se to vracelo. Takže část bude nadále zajišťovat DSÚK a část soukromí dopravci, abychom vyvažovali trh. Budeme tak vyhodnocovat, co je pro nás výhodnější cenou nebo komfortem pro cestující,“ řekl hejtman Jan Schiller (ANO).

Při ceně okolo čtyř až pěti milionů za jeden autobus na naftový pohon by tak kraj musel investovat do nových vozidel více než jednu miliardu korun. „To byl záměr pana Komínka vytvořit celokrajský socialistický podnik. Nám se nevyplatí provozovat čistě krajského dopravce, vyplatí se nám kombinace krajského a soukromého dopravce,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS).

Podle Jaroslava Komínka (KSČM), který byl do podzimu náměstkem hejtmana zodpovědným za dopravu, je záměr současného vedení kraje krokem zpět.

„Když jsme dali po vládě ODS dopravu do pořádku a fungovala, tak se vrátí ODS do vedení kraje a opět chce dopravu destabilizovat. Do vedení kraje se dostávají nejrůznější praktiky, které tam byly dříve. Ze služeb občanům se stává cosi, co má podporovat profity soukromých firem,“ reagoval Komínek s tím, že krajský dopravce vznikl proto, aby lidem zaručil, že autobus přijede tehdy, kdy má.

DSÚK dneska provozuje značné množství pronajatých autobusů. I to je podle Komínka důvodem toho, že si krajská společnost účtuje za kilometr více než soukromí dopravci. Velký cenový rozdíl by se ale měl zmenšit. Naposledy se kraji podařilo vyjednat snížení celkové částky vyplácené DSÚK o patnáct milionů korun. Podle Komínka je zajištění dopravy prostřednictvím vlastního dopravce také pružnější, je možné rychleji reagovat na změny v zájmu cestujících zapříčiněné například vznikem nového satelitního městečka. „To u DSÚK můžete. Jednoduše řeknete: Pane řediteli, od prosince tam pošlete víc autobusů. Na to jsme narazili například u zóny Triangle, kde jsme potřebovali více spojů. Soukromý dopravce ale řekl, že to nemá ve smlouvě a spoje navíc nepošle,“ doplnil Komínek.

Úplné rozpuštění krajské dopravní společnosti, jejíž vznik členové dnešní koalice v minulém volebním období ještě z opozičních křesel kritizovali, ale v plánu není. „Nechceme být rukojmí dopravních společností, aby se opakoval scénář z minula. Takto máme pozici, že si můžeme diktovat, co chceme. Pokud nenajdeme partnera pro danou oblast, tak to převezmeme my,“ dodal hejtman.

Přehodnocení role DSÚK je také důvodem k omezení nákupů autobusů. Nyní má kraj vysoutěženou rámcovou smlouvu, podle které má odebrat 90 běloruských autobusů. Zároveň se v podmínkách tendru zavázal k minimálnímu odběru deseti strojů. Nyní se snaží najít cestu i z tohoto minimálního závazku. „Je tam poměrně hodně neznámých. Bojíme se toho, jak by to bylo se servisem nebo náhradními díly, pokud by například byly na Bělorusko uvalené sankce,“ vysvětlil hejtman Schiller.