Stejně jako vloni byl trmický sokolí pár první, který vyvedl na svět své potomky. Letos dokonce o jednoho více. Snad tak zaúřadovala sama matka Příroda, neboť loňská samička bohužel nezvládla v silných poryvech větru své první letecké manévry.

„Mají se čile k světu a jsou už poměrně velcí. Co nevidět již opustí budku a začnou se učit létat. Jejich okroužkování tak bylo opravdu za pět minut dvanáct. Nu, moc se jim to nelíbilo. Zvláště samička nedovedla pochopit, proč já mám jen jeden snubní prsten a ona musí mít na pařátech hned dva a ještě k tomu různě barevné a s čísly. Párkrát mě tak klovla,“ poznamenal s úsměvem po sestupu z komína Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife.

Zároveň připomenul, že od ledna 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první kovová sokolí budka v České republice, se již na stavbách Skupiny ČEZ podařilo odchovat dvaapadesát sokolích mláďat.

Podle ornitologa bylo letošní zahnízdění sokola stěhovavého v elektrárenských lokalitách Skupiny ČEZ mírně zpožděno, za což mohly silné mrazy v březnu. Nicméně koncem dubna, kdy už se trmičtí sokolíci dožadovali od svých rodičů první stravy, měl již potvrzeno, že i na ochozu komína Elektrárny Ledvice sedí samice na vejcích, stejně tak i v Elektrárnách Prunéřov.

„Samici raroha velkého se tam letos neukázala, takže to vypadá na normální zahnízdění,“ konstatoval Václav Beran. Prunéřovský pár má přitom jeho obdiv. „Je pozoruhodné, že se sokolům podařilo i za častých útoků rarožice vyvést dvě mláďata, byť kvůli ní došlo k opravdu hodně pozdnímu zahnízdění. Předloni tolik štěstí neměli.“

Skupina ČEZ patří mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Energetici byli vůbec první, kdo začal s ornitology spolupracovat na umístění hliníkových sokolích budek na výškových elektrárenských či teplárenských stavbách.

Stalo se tak v roce 2011, kdy byla první budka umístěna na ochozu chladicí věže v Elektrárně Tušimice. Teprve poté následovaly instalace dalších budek na jiných průmyslových stavbách v republice.

Již v roce 2014 zaznamenali ornitologové první zahnízdění sokola stěhovavého v lokalitě Teplárny Trmice a vylíhnutí dvou mláďat, tehdy ovšem ještě na skále. V roce 2015 byla proto instalována na ochozu komína budka, sokolí pár ale nezahnízdil.

O rok později již sice ano, ale jednoho dne byla krom dvou vajec (později se ukázalo, že byla neoplozená) budka prázdná a sokolí pár zmizel neznámo kam. V roce 2017 se vrátil a vyvedl dvě mláďata. Samička se bohužel stala obětí silného poryvu větru a byla zaměstnanci teplárny nalezena na zemi se zlomeným vazem, když nezvládla své první letecké manévry. Letos se vylíhla tři mláďata - dva kluci a jedna holka, jak říká Václav Beran.

Podle něj ovšem vniveč nepřišla ani sokolí nešťastnice. „Nechali jsme ji preparovat a v současné době již zaujímá čestné místo v naší sbírce fauny Ústeckého kraje,“ uzavírá ornitolog.

Ota Schnepp