Většina Němců, zcela ve vleku nacistické propagandy, ovšem říšskou armádu vítala. Ani ne hodinu po obsazení Ústí pozdravil vojenské jednotky na Mírovém náměstí starosta dr. Richard Tauche.

Na náměstí pak lidé skandovali: „Wir danken unserm Führer!" Večer se ústecké ulice dočkaly slavnostního osvětlení.

Vojenská šlichta

Kromě vojáků ovšem přišel do města ještě někdo. Společně s nimi vpochodoval do města sudetoněmecký Freikorps. Jednotky SA a gestapa zatýkaly politicky činné Čechy a německé antifašisty.

Vydatně jim v tom pomáhal a leckdy i zatýkání řídil navrátivší se vlastizrádce Hans Krebs, který kdysi býval za německé nacionály poslancem československého parlamentu.

O den později, 10. října 1938, dorazil do Ústí pomocný vojenský vlak „Bavorsko". Přivezl s sebou několik vojenských polních kuchyní. Jejich kuchaři za mohutného cvakání fotoaparátů pak nadělovali zdejšímu „vyhládlému a zesláblému" obyvatelstvu říšskoněmecký zeleninový eintopf.

„Po pár soustech křivili zvědavci hubu a fasovanou šlichtu bez ostychu vylévali do kanálů. To už fotoaparáty německých válečných zpravodajů raději nezaznamenávaly," píše o tom historik Vladimír Kaiser v Dějinách města Ústí.

99,54 % u voleb

Šest dní poté na stadionu Konrad Henlein a budoucí kat českého národa Karl Hermann Frank mávali davu o sto tisíci hlavách během slavnosti za „osvobození Sudetengau". Poté, 17. října, napochodovaly na stadion i žáci ústeckých škol na slavnostní zahájení nového školního roku.

Následovaly prosincové doplňovací volby do říšského sněmu. Agitátoři NSDAP dbali na co nejvyšší účast, dosáhla 99,54 procenta. Přijel sem sám ministr propagandy Joseph Goebbels. Ukázal se tu i Heinrich Himmler. Jen 123 voličů připojení Ústí k Německu odmítlo.