en.dru: Po týdnu v kravíně se ze mne stane kráva

Co znamená vaše přezdívka en.dru?
Když jsem byl malý, tak mi maminka říkala „Ondrů", od jména Ondra. A když měla anglickou náladu, tak mi říkala „Endrů". Je to hezká přezdívka, a ještě mi ji dala máma. Ta tečka se mi moc nelíbí, ale dali jsme ji tam, pro srozumitelnost vyhledávání.

Proč jste nešel studovat architekturu, stejně jako váš otec a bratr?
Co se týká výtvarného a prostorového cítění, jsem naprostý antitalent.

Po kom tedy máte naopak hudební nadání?
Oba rodiče jsou hudebně i pohybově nadaní. Od mládí nás vedli k jazzu, Jacksonovi nebo třeba Led Zeppelin. Máme s rodiči podobný hudební vkus.

Maminka studovala hudbu?
To přímo ne, ale hrála na klavír, otec na kytaru. Mamka byla téměř profesionální tanečnicí, tancovala například ve filmu Malá mořská víla.

close zoom_in

Nedávno se slavnostně otevíralo vlakové nádraží v Ústí, které navrhl váš otec a bratr. Jaká stavba se podle vás nejvíce v Ústí otci povedla a která naopak nepovedla?
To jste mě zaskočil, takto jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Nepovedl se mu jeden rodinný dům na Střekově, ale bylo to dáno dobou, protože tehdy komunisté vše nepovolili. Na tu dobu je to dobře odvedená práce, ale dnes se mi moc nelíbí a asi ani tátovi. Ovšem jinak je táta velký talent, jeho práce je čistá. Hodně se mi například líbilo, jak otec udělal ve Všebořicích požární stanici. Bráchovy věci jsou taky nápadité a je na nich víc znát vliv moderní architektury. Jsou to šikovní hoši.

Až si budete stavět dům, necháte ho navrhnout otci nebo bratrovi?
Radil bych se s oběma, vzal bych si od každého něco. Bratr je troufalejší, tak by asi šel do nějakého mladého designu, táta má zase mnohem více zkušeností.

Co říkají rodiče na vaši hudební produkci?
Kolikrát něco zazpívám či zahraji a mám pocit, že to tátu překvapuje, jako by nevěděl, co dělám …
Je to zvláštní, ale myslím, close zoom_in že se jim to vesměs líbí, i když jsou nároční posluchači.

Vy jste studoval činohru v Brně, hrajete někde v divadle?
Byl jsem v dětském divadle Polárka. Nyní vystupuji v rámci Komediomatu, to jsou volné improvizace ve stylu Partičky, ovšem Komediomat vznikl mnohem dříve. Baví mě také pořad Na stojáka s kolegou Nastym.

Byl jste i na měsíční stáži v japonském Kjótu, kde jste studoval tradiční japonské divadelní frašky Kjógen. Hrajete to ještě?
Ano, a je to velká legrace. Hrajeme to v Praze, Brně a já tam vystupuji tak jednou za čtvrt roku.
Bratr o mně řekl: „Tebe když strčej na týden do kravína, tak z tebe bude kráva." Má pravdu, když jsem na týden s člověkem, který mi je sympatický, pak nevědomky i napodobuji jeho pohyby a řeč. Asi to má co do činění s hudebním vnímáním světa.

Jak jste se dostal k beatboxu? Je těžké dělat pusou takové věci?
Prostě mi to vyrostlo v puse, už od dvanácti jsem ústy tikal. Pak jsem potkal v devatenácti v Holandsku šikovného beatboxera Madtracka-který patřil k Nizozemské špičce beatboxu. Ten mě toho hodně naučil.

Jak dlouho sám vydržíte na koncertě dělat zvuky pusou?
Musíte mít vnímavé publikum, které jde s vámi a vrací vám energii, kterou vydáte zpátky. Zní to jako klišé, ale opak je pravdou. U improvizací, které dělám, je to naprosto zásadní. Funguje-li tato interakce, hraji třeba tři hodiny v kuse.

Měl jste někdy problémy s hlasivkami?
Ano, byl jsem dokonce na operaci. Stalo se to na hiphopové akci, kde byl věkový průměr asi 12 let, kde právě tento tok energie mezi mnou a publikem nefungoval. To pak člověk odpojí techniku, nahodí záložní režim a rve to silou. Potom jsem šel za skvělou učitelkou Hanou Peckovou, se kterou jsme ještě podchytili techniku.

Jak se daří vaší kapele mako!mako, se kterou jste se proslavil v televizní talentové soutěži?
Je to špatné, rozpadli jsme se, už se asi nesejdeme. Ještě chceme vydat nové album, které už je nahrané.

Proč jste se rozpadli?
Zpěvačka Kristínka má dvě děti a nám už se nechtělo kapelu lepit s jinou zpěvačkou.

Jak vzpomínáte na zmiňovanou televizní soutěž?
Rozhodně to byla dobrá příležitost se zviditelnit a obrovsky nám to pomohlo. Jen si musíte pohlídat to, aby vám do muziky nekecali a měli jste jako umělec volné ruce. My jsme to kupodivu zvládli.

Vy jste pak měli například nového manažera?
Ano, mou přítelkyni Vendulku.

Bylo to potom vaše nejlepší hudební období?
Měli jsme najednou třikrát tolik hraní a za ně třikrát více peněz. Bylo to o něčem jiném. Před soutěží jsme měli na Facebooku 500 fanoušků, po ní 36 tisíc. Frčelo to, na náš samostatný koncert třeba přišlo i tisíc lidí. V té době to bylo tak, že jsme sami zavolali na deset míst, řekli své podmínky a z toho osm pořadatelů nám na to kývlo.

Co drogy a kapela?
To je jako ryba a poušť. My jsme byli úplně antidrogoví, maximálně si někdo někdy zahulil trávu. Ani alkoholu jsme moc neholdovali

Právě začala další řada SuperStar, přihlásil byste se do takové soutěže i sám, bez kapely?
Mě lanařili do Talentu, ale byl jsem k tomu hodně opatrný. Kdyby byla nouze o kšefty, tak bych to nevyloučil, ale je to nebezpečné. Získáte tím kvantitu fanoušků, ale to kvalitní fanouškovské jádro, na kterém člověk léta maká, se moc nerozšíří naopak, může i lehce prořídnout.

Moderoval jste i pořad v televizi Prima Cool, jaké to bylo?
Měli jsme tam pořad Coolmen, který bohužel skončil kvůli nějakým smluvním záležitostem. Hledali jsme témata, která mohou zajímat muže. Byla to řacha si to všechno vyzkoušet. Díky tomuto pořadu jsem skákal v prosinci v mrazu ze čtyř tisíc volným pádem, jel na 150 KW skútru, který měl zrychlení z nuly na sto za 4 sekundy, nebo jsme zkoušeli ve speciální komoře stav bez tíže. To jsou takové věci, které jsou jinak časově a finančně velmi náročné, navíc jsme poznali spoustu zajímavých lidí, kteří něco umějí. Bylo to perfektní.

Máte nyní nějaký další pořad v televizi? close zoom_in
Dělali jsme i program v rádiu, ale tam jsem sám skončil. Nyní jsme ještě s kolegou Nastym natočili jeden pilotní díl pro Českou televizi, tak uvidíme, jak se to chytne. Jinak na ČT4 Sport děláme outdoorový magazín Vertical. Hrozně mě baví povídat si s lidmi a zjišťovat, jak vnímají svět kolem, takový ten ebenovský styl, takže to bych chtěl zkusit příště. Nyní si hodně užívám mladé svěží pořady, ale v budoucnu bych chtěl spíš pokládat zajímavé otázky. Moderování beru jako rozvíjení komunikace s lidmi, což pak využiji při koncertech, ale hudbu pokládám jednoznačně za prioritu.

Moderujete i plesy, dokážete do toho i zpívat, takže jste takový mladý Vláďa Hron?
S tím bych se úplně nesrovnával (smích). Spíš bych se chtěl projevit třeba jako zpěvák/mouthdrummer ať už sám, nebo s nějakou peckovou a-kapelou, která tady chybí. Je tu bezvadný čtyřtet, ale nemá beatbox, je to spíše o harmoniích než o nějakém groovu. Sólo projekt nějak funguje, ale k té a-kapele je potřeba sehnat nějaké ty kvalitní zpěváky.

Co vás nejvíc nyní živí?
Momentálně asi z 30 procent moderuji různé akce a pořady a ze 70 procent mě živí hudba. Což je v Česku hodně těžké a jsem za to opravdu vděčný. To, že hraju sám má své výhody (např. finanční), ale i nevýhody (někdy je mi na stage trochu smutno). Tak si to někdy velmi rád zpestřím a vystupujeme s Danem Bártou, či připravujeme projekt s Ondřejem Brzobohatým. Pak různě hostuji s různými kapelami, jako Madfinger a Nightwork…

Vystupování bez kapely vám tedy vyhovuje?
Chvílemi je to smutné. Nejlepší je to s Danem Bártou, je to výtečný muzikant i člověk. Když jsem sám, mám blbý den, blbou náladu, a ještě špatný zvuk, tak si to lze jen těžko užít, přihlédnete-li ještě k tomu, že z 80%improvizuju. Když jste s někým, tak sdílíte tu radost hudebního okamžiku a to je opravdu skvělý pocit!

Hudební doprovod jste dělal i v talk show Veroniky Žilkové, jak na to vzpomínáte?
Dělali jsem například i České lvy. Už je to strašně dávno, to byl ještě hiphopový beatbox, dnes mě více baví o beatboxu a zpěvu přemýšlet jako o hudebním nástroji, na který lze hrát skutečná hudba. Beatbox je třeba vymanit ze spárů hiphopu. Tvořit hudbu jen pusou a hlasem.

Kde momentálně žijete a pracujete?
Žiji a zkouším muziku v Ústí, pracuji ale po celé republice. Nejvíce chleba mi napeče Praha, tam je střed dění, ale chtěl bych udělat i nějaký projekt zde v Ústí, aby se zdejší město trochu nakoplo.

Vy jste se stal ve smyčkování (looping nahrávání a vrstvení zvuků do jedné stopy) vicemistrem světa. Jak jste to dokázal?
Bylo to úžasné. Do této soutěže se přihlásilo asi patnáct set muzikantů, kteří hráli na nejrůznější nástroje.Finále bylo ve Frankfurtu. Vyhrál jeden Francouz, který byl hodně šikovný technicky. Za druhé místo jsem dostal tři tisíce dolarů, za které jsem si koupil klavír a ještě nějaké technické vychytávky.

Jak ho vidím já: Rozhovor v den rozchodu …

close zoom_in Ondřeje Havlíka jsem náhodně potkal na plese Patriotů. Byl tam se svou přítelkyní , které mile říkal Vendulko. Hned jsme se domluvili na rozhovoru za další dva týdny.

Nakonec to vyšlo na den, kdy se se svou tři a půl letou známostí zrovna rozešel. Nyní s ní měl být na dovolené na ostrově Reunion, nakonec tam odjel bez ní.

Původně chtěl rozhovor odložit, ale nakonec jsme to zvládli v jedné restauraci na Klíši, kde ho servírky vřele vítaly a chválily nový účes.

Ondra druhý den odjížděl do Nového Města na Moravě na světový šampionát v biatlonu. „Roztleskáváme tam fanoušky. Je to skvělá akce, lidi reagují a děláme mexické vlny," usmíval se. Je to rozený showman!

ONDŘEJ HAVLÍK - en.dru close zoom_in

Narodil se 8. února 1984 v Ústí nad Labem.

Jeho otec je známý ústecký architekt Zdeněk Havlík.

Vystudoval gymnázium Jateční a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně činoherní herectví.

Byl na tříměsíční studijní stáži v Holandsku a měsíční stáži v japonském Kjótu, kde studoval tradiční japonské divadelní frašky Kjógen.

Má za sebou řadu úspěchů: Čerstvý vicemistr světa v loopingu - Boss World Looping Championship, dvojnásobný mistr České republiky v beatboxu (beatbox je způsob vytváření zvuků, které imitují hudební nástroje, a to pouze ústy), vítěz evropské soutěže 1st Marathon beatbox battle, mistr ČR a vicemistr světa v kategorii team beatbox s kapelou Beatburger band, dvojnásobný vítěz Czech Boss Looping contest atd.

Vystupuje s různými muzikanty: Vojta Dyk, Dan Bárta, Tah Phrum duh Bush (USA), Karel Gott, Ondřej Hejma atd., se svou kapelou mako!mako měl úspěch v televizní talentové soutěži.

Moderuje televizní pořady (Vertical, Coolmen, Za školu), moderoval také na Evropě 2.

facebook: en.dru, www.endru.cz