Z fasády krajského úřadu v Ústí nad Labem má zmizet monumentální srp zkřížený s kladivem. V éře komunismu symbolizovaly spojení dělníků s rolníky, byly i na vlajce Sovětského svazu. Mladší ročníky ikony zasazené v travertinovém obkladu možná nikdy neviděly, i když jsou v samotném centru města. Dílo na bývalém sídle krajského komunistického výboru totiž zakrývá velkorozměrná reklamní plachta.

Na skácení komunistické modly má v nové koalici ANO, ODS a Spojenců pro kraj panovat shoda. „Určitě to nastane. Kdyby to nebylo ještě letos, zklamalo by mě to,“ řekl náměstek hejtmana a Spojenec Jiří Řehák. S nápadem souzní i hejtman Jan Schiller (ANO). „Vítáme to všichni, budeme rádi, když ten symbol zmizí,“ řekl s tím, že by to rád spojil s probíhající rekonstrukcí úřadu. Na místě srpu a kladiva by se mu líbilo velké logo Ústeckého kraje.

Pro Řeháka má záměr jednoznačně symbolický podtext. „Pro mě je to rozloučení s komunismem v nás i v tomto kraji. Zůstal tu velmi dlouho, i v posledních letech,“ připomněl Spojenec. Ukrytí symbolů pod bannerem i během loni ukončené osmileté komunistické krajské vlády bylo podle hejtmanova náměstka pouze pragmatické, „aby neprovokovaly“.

Ve čtvrtek 14. ledna zasypal sníh Děčínsko a Ústecko. Silničáři měli plné ruce práce, aby udrželi v horských oblastech jako je Tisá a Petrovice silnice sjízdné.
Ucpané silnice, havarovaná auta. Sníh komplikuje dopravu v Ústeckém kraji

Podle historiků a architektů by ale odstranění symbolů měla předcházet odborná debata. Znaky jsou totiž nedílnou součástí významné brutalistní stavby. Když pomineme ideologické pozadí, mají výtvarnou hodnotu. Spíš než zbavit se jich úplně by lidé „od fochu“ byli pro uměleckou soutěž, která by jim vdechla nový život.

Současné úvahy politiků považuje pouze za výkop krajský architekt Ondřej Beneš. Podle něj je potřeba řešit veškeré symboly a nápisy na budově komplexně. „Rezerv je tam víc,“ podotkl Beneš s tím, že by rád oslovil studenty užitého umění, aby navrhli úpravy. Úplné odstranění kontroverzních symbolů nepovažuje za rozumné, podle něj dokonale sedí k celému objektu.

Symboly vypovídají o své době

Podle šéfa ústeckého archivu Petra Karlíčka je kontroverzní samotná ambice politiků. Symboly jsou nedílnou součásti budovy od jejího postavení, vypovídají o své době. „Ústí bylo rudou baštou, tak proč dělat, že ne,“ konstatoval archivář. Pokud ikony kryje reklama, nepobuřují ho. Příští generace se ostatně můžou odpoutat od negativních významů spjatých se srpem a kladivem, které pociťují pamětníci nedemokratického režimu.

Vzhledem k budoucím ročníkům se dají ale využít i didakticky, jako výstraha před svody totality. Teď, víc než po 30 letech od pádu starého režimu, k podobně ráznému kroku chybí legitimní důvod. „Možná je to spíš osobní snaha některých politiků odpoutat se od poslední osmileté vlády komunistického hejtmana. Která v kraji ale nenapáchala zdaleka takové škody jako předchozí garnitury,“ zmínil Karlíček.

Stavba vysokorychlostní trati.
Rychlá trať z Prahy přes Ústí do Drážďan se rýsuje. Plány jsou o krok dál

I historik ústeckého muzea Martin Krsek upozornil, že artefakt je nedílnou součástí významného příkladu brutalistní architektury. Plachta přes srp a kladivo ale muzejníkovi vadí. Na sídle krajské vlády ji nepovažuje za reprezentativní. Navíc přispívá k otravnému reklamnímu smogu v centru města. „Chtělo by to širší diskuzi s historiky, památkáři i výtvarníky. Třeba se to dá citlivě přepracovat, abychom nemazali stopy minulosti, ale ani nepropagovali zločinné diktatury,“ navrhl Krsek.

Ke komunistickému obrazoborectví v Ústí došlo už daleko dříve. Z budovy magistrátu v 90. letech zmizel kvůli zobrazení srpu s kladivem i velký kovový reliéf špičkových umělců Olbrama Zoubka a Evy Kmentové. Dnes odpočívá rozřezaný v depozitáři muzea. Podle odborníků je jednoznačně vidět, že na budově magistrátu něco chybí, a usilují, aby se na něj plastika vrátila. Obří socialistickou mozaiku na fasádě bývalého okresního úřadu upravil po sametové revoluci sám umělec, významný výtvarník Miroslav Houra. Odstranil nápis s ideologickým podtextem i starý státní znak. Byť se zásah podle expertů výtvarně povedl, vnímají ho i tak jako diskutabilní.

Jak na to
Srp s kladivem je na krajském úřadu vytvořen odstupňováním fasády obložené ušlechtilým travertinem. Pokud by chtěl reliéf někdo odstranit, musel by nejprve osekat kamenný obklad a pak buď snížit fasádu na nejnižší úroveň, nebo ji dozdít na úroveň nejvyšší. Dílo vytvořil dnes již nežijící výtvarník Antonín Procházka, jinak také autor odborníky ceněného loga ústeckého obchodního domu Labe.