Do menšího šla Galerie Emila Filly. Z velkorysých prostor industriální haly v Předlicích se síň respektovaná odborníky napříč Českou republikou přestěhovala do bývalé sítotiskové dílny u kulturního domu v centru města.

Na zhruba pětkrát menší interiér lidé kolem takzvané Fillovky nežehrají. Vidí v něm příležitost vrátit se k tradici komornějších výstav v největší éře galerie v 90. letech. Tehdy sídlila v prostorech „pod vanou“, který dnes krajský úřad pronajímá pojišťovně. V Ústí už ostatně vyrostly i další výstavní síně a Fillovka se bude snažit o jinak laděný program, než mají ony. Aby tu lidé z Ústí i odjinud lačnící po výtvarném umění neviděli to, co mají jinde v „bleděmodrém“.

Nová výstavní plocha Fillovky v budově patřící městu čítá 110 metrů čtverečních. Interiér její zřizovatel, obecně prospěšná společnost Lidé výtvarnému umění-výtvarné umění lidem (LVU-VUL), rekonstruovala během uplynulých dvou měsíců. Částečně i na vlastní náklady, ale po dohodě s magistrátem si je bude moct v příštích měsících „odbydlet“, bude mít tedy nájem zdarma. Včera na nové adrese otevírali první výstavu, zaujme na ní třeba gauč prodřený až na plátno obrazu umělce Martina Velíška.

Prostor, kam vybírala tento obraz, se líbí kurátorce zmíněné výstavy Vendule Fremlové. „Komorní prostor bude Fillovce slušet, taková galerie v současnosti v Ústí není,“ řekla Fremlová s tím, že prostornější Dům umění na Klíši nebo galerie Hraničář po bývalém kině v širším centru nabízejí i jiné ladění výstav, než bude mít nová Fillovka. „Doufám, že když člověk přijede do Ústí, bude mít větší rozptyl toho, kam všude se dá podívat. A nebude mít pocit, že všude vidí to samé,“ podotýká ředitelka galerie Eva Mráziková. Ta v novém sídle původně chtěla letos otevřít i výstavy zahraničních umělců, to ale padlo kvůli dřívějšímu uzavření hranic a nejasným vyhlídkám na zbytek roku.

Nakonec letos otevřou ještě dvě výstavy výtvarníků Stanislava Kolíbala a Olgy Karlíkové. S díly umělců, kteří vystavovali ještě ve Fillovce „pod vanou“, kurátoři představí artefakty mladší generace umělců, která se jejich tvorbou inspirovala.

Zpráva z uzavřeného prostoru

Aktuální výstava ve Fillovce se jmenuje Zpráva z uzavřeného prostoru. Reflektuje nejbližší každodenní věci z domácnosti jako stůl, vázu nebo okno. Posledních pět let se těmto motivům věnuje i ústecký výtvarný umělec Jiří Kubový, který byl dřív považovaný spíš za krajináře. Kubový je jedním z výtvarníků, který ve Fillovce vystavoval už v 90. letech a zná i všechny další prostory, kterými prošla. Její nové sídlo, které je v areálu kulturního domu trochu ztracené a má relativně stísněný interiér a omšelou fasádu, přijímá se smíšenými pocity. „Je pochopitelně dobře, že se galerie vrací do středu města, kde má být. Ale toto je trochu smutné řešení. Lidé, kteří se o Fillovku starají, udělali, co mohli, aby to aspoň nějak vypadalo. Ale jsme relativně větší město, a nemáme v centru kloudnou galerii. A dům kultury, který se tak jmenuje, kultuře neslouží, z toho je mi smutno,“ konstatoval Kubový.

Jeho práce vybírala do Fillovky Fremlová spolu s díly dalších tří umělců, z nichž některá vznikla během karantény. „Uvědomila jsem si, jak je to téma aktuální,“ popsala Fremlová, která přitom výstavu připravovala ještě před vypuknutím koronakrize. „Najednou ale domov nemusí být jen útočiště, tedy místo, kde se cítíme příjemně. Ale i prostor, kde být musíme, a až tak příjemné nám to být nemusí,“ doplnila kurátorka.

Výstavu na adrese Velká hradební 1025/19 v objektu za Kulturním domem, do kterého se dostanete z Dvořákovy ulice, můžete navštívit v úterý až pátek od 11 do 19 hodin, o víkendu od 13 do 18 hodin.

Pořád v pohybu

Výstavní síň Emila Filly byla v původních prostorech dnešního krajského úřadu „pod vanou“ v centru Ústí už před rokem 1989. Spravoval ji Svaz českých výtvarných umělců. Během revoluce tu působil studentský stávkový výbor. Pohybovali se v něm i lidé, kteří později založili nadaci (později o. p. s.) LVU-VUL a provoz galerie převzali. Prvním ředitelem novodobé Fillovky byl pozdější děkan Fakulty užitého umění (FUD) Michal Koleček. V průběhu 90. let se galerie stala „mekkou“ příznivců tehdejšího kumštu a sjížděli se sem nejuznávanější umělci z Čech i ze zahraničí.

K prvnímu stěhování Fillovky došlo se zánikem okresního úřadu v roce 2001. Jeho objekty přejímal krajský úřad a sídlo galerie se mu hodilo pro pojišťovnu, kterou přestěhoval z dnešního finančního úřadu. Galerie se na 5 let přestěhovala do prostor pro dočasné výstavy v ústeckém muzeu. Pak dostala nabídku od ústeckého magistrátu jít do velkých prostor ve 3. patře kulturního domu. V roce 2006 tu otevřeli první výstavu. O tři roky později tu ale Fillovka musela zavřít kvůli rekonstrukci kulturáku se slibem, že se sem po přestavbě bude moct vrátit.

Výstavy tak galerie přesunula do průmyslového prostoru po továrně Armaturka, který už tehdy užíval i FUD. Při přestavbě kulturního domu ale došlo k devastaci prostor, kde předtím galerie sídlila.

Angažmá v Armaturce tak Fillovce vydrželo přes celou dekádu. Dalo se to ustát vzhledem k tomu, že v centru Ústí tehdy v podstatě nebyly žádné kulturní prostory ani třeba kavárny, které by vyhledávala cílová skupina Fillovky, tedy především studenti, lidé pohybující se v profesionálním i nezávislém umění a akademické sféře. A tak jezdili do Předlic, i když tu v létě bylo horko a v zimě skoro mrzlo.

V roce 2017 začalo vedení galerie jednat s městem o návratu do některých jeho prostor v centru. Nakonec vyšlo přestěhování do areálu Kulturního domu, kde ji lze nyní navštívit.