Prodavač, kuchař, uklízečka, administrativní pracovník, řidič skupiny B a C. To jsou profese, které na Ústecku nejčastěji shánějí zaměstnavatelé přes inzertní periodikum Annonce. Údaje z úřadu práce se sice liší, ale stejnou profesi v první pětce tu najdeme, a to kuchaře. A lépe nebude.

POTÍŽE MÁ I MAGISTRÁT

Na čelných místech v přehledech úřadu práce stojí montážní dělníci, obsluha pojízdných zařízení, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci stavební výroby. Naplnit své stavy však nemůže ani ústecký magistrát, kterému chybí lidi v administrativě. „Vyhlásili jsme výběrová řízení a stále nabíráme i k městské policii,“ potvrdila ústecká primátorka Věra Nechybová.

Jak vysvětlila, město může podnikatelům zlepšit podmínky k podnikání, například zprostředkováním kontaktu s univerzitou. „Ale motivovat je, aby vytvářeli pracovní místa, by měl spíš úřad práce,“ myslí si.

Podle ředitele Střední průmyslové školy stavební a Střední odborné školy stavební a technické Vítězslava Štefla ale nelze posuzovat zájem o profese pouze na základě inzerce či výsledků z úřadu práce.

„Mnoho firem ve skutečnosti neumí správně specifikovat, co potřebují za profese,“ poznamenal. Varoval také, že mnohem vážnější než současný nedostatek některých profesí je dlouhodobý výhled do budoucna.

„Máme zpracované rozbory s výhledem do roku 2026, kdy půjde hodně lidí do důchodu. Do té doby bude potřeba najít deset tisíc opravářů motorových vozidel nebo pracovníků v malo i velkoobchodu,“ řekl Štefl.

Chybět podle něj bude i téměř 10 tisíc zaměstnanců ve zdravotní a sociální péči, případně osm tisíc stavbařů. „Stavebnictví stárne. Stačí se rozhlédnout, kdo pracuje na stavbách, v jakém věku jsou mistři. Znepokojivá čísla máme i u veřejné správy či pedagogů. Nejen u učitelů, ale i vychovatelek,“ varoval.

CHYBÍ DUALITA OBORŮ

Štefl zároveň poukázal na to, že v Ústeckém kraji zcela chybí takzvaná dualita oborů. Jeden obor zde vyučuje jen jedna škola či učiliště. Proto také vnikly projekty Motivační program ÚK a Podpora technického vzdělávání, které děti motivují ke studiu těchto oborů.

Vicehejtman Martin Klika v této souvislosti vysvětlil, že nedostatek technických profesí v současnosti hodně ovlivnil i nezájem mladých lidí tyto obory studovat v minulosti. „V posledních letech se to začíná zlepšovat. Hodně také záleží na výši platu, potřebujete zaplatit nájem, složenky, postarat se o rodinu,“ upozornil.

Přelévání pracovních sil na Ústecku a v okolí podle něj nejvíce ovlivnily různé montovny a supermarkety, ale i blízkost Německa, kam hodně lidí odchází za prací právě z ekonomických důvodů.

„Ze sociálních služeb nám utíkaly dlouholeté pracovnice. Montovna jim nabídla nástupní plat stejný jako domov důchodců po deseti letech, případně vyšší. To také dovedlo kraj a stát k rozhodnutí navýšit platy v sociálních službách o 30 procent,“ připomněl Klika.

„Lidem se prostě musí vyplatit na pracovní pozici nastoupit. To je dnes na prvním místě, bez peněz se neobejdete. Teprve potom se ohlížejí, zda tu práci budou mít rádi, “ dodal krajský radní.