Bourání činžáků, připomínající kontroverzní demolici bývalé porodnice kousek odtud, už odsoudili četní architekti i historikové. „Demolice je ostudou univerzity. Zabránit se jí dalo, kdyby univerzita řádně pečovala o majetek jí svěřený. Nezajistila jejich ostrahu, a tím zapříčinila jejich devastaci," říká historik Martin Krsek.

Oslovení vysokoškoláci se v názorech liší. „Chápu, že je to z finančního hlediska neopravitelné, nenávratně ale mizí kus historie, a navíc chybí dokumentace současného stavu. Je to smutné," poznamenal student stavební historie Martin Bartoš. Domy postavili v roce 1911 soukromí stavebníci.

„Jako člověka, který má blízký vztah k historii a kultuře, mě bourání budov samozřejmě mrzí. Na druhou stranu to beru jako nutné zlo, jelikož tu po nich vznikne něco lepšího. Doplní to areál nově vznikajícího kampusu a Ústí se konečně přiblíží k statusu univerzitního města," myslí si zase studentka politologie Monika Ryšlinková.

Náklady zaplatí ministerstvo

Z podobného hlediska hodnotí celou situaci i rektor Martin Balej. „UJEP se snaží každodenním úsilím svých ekonomických, investičních a akademických pracovníků a s pomocí jak veřejného rozpočtu, tak i dotačních programů o obnovu areálu po bývalé nemocnici. Zasazujeme se o pozitivní rozvoj tohoto místa, které by se bez těchto prospěšných aktivit UJEP stalo ve městě jen další vyloučenou lokalitou," uvedl Balej.

Náklady na demolici poskytne univerzitě ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Využití prázdných ploch po zdemolovaných budovách pak zvažuje i vedení univerzity.

„V dlouhodobém horizontu bude s velkou pravděpodobností na tomto místě zbudován objekt pro fakultu zdravotnických studií, což by jí umožnilo přestěhovat se z Velké Hradební do Kampusu UJEP," doplnila mluvčí univerzity Jana Šiková.