Na Lidickém náměstí se soutěžilo, v obchoďáku si vyzkoušel vousatý muž se zlatou berlou pohyblivé schody, projel se i trolejbusem. Dům dětí a mládeže vyčlenil kinosál pro vánoční konzultace a rozhovory dětí s Mikulášem byly opravdu moc zajímavé. Začínalo to vždycky otázkou, končilo pohlazením.

Hlavní pořadatelkou sváteční akce je už patnáct let Petra Mecelová z předškolního oddělení. Pomocníků měla i tentokrát dost, soutěžních úkolů bylo také hodně a děti se před rodiči chtěly vytáhnout. Malovaly, tančily, lepily, házely na cíl, kličkovaly v pekelných pavučinách.

VYSOKÝ MIKULÁŠ BUDIL RESPEKT

Na pódiu potom skládaly účty za celý rok. V převleku Mikuláše skvěle bodoval Samuel Němec, vedoucí hudebních kroužků. Vysoká postava budila respekt, anděl (Jana Šimková) laskavým hlasem dodával dětem odvahu. Dva čerti (Michal Krupa, Tomáš Svoboda) se moc snažili, vrčeli, kulili oči, očichávali přednášející jedince, za zády Mikuláše vyplazovali jazyk a plivali síru. Děti se však nebály, v hledišti seděli jejich rodiče a drželi jim palce.

„Já jsem trochu zlobil, to se přiznávám, ale Anička také," vysvětloval mrňous a sledoval každý pohyb pekelníka, který ležel před ním. Čtyřletá Lucinka krásně zpívala, Kačenka recitovala dlouhou báseň, Dominik vrátil andělovi své dva luxusní dudlíky. Slíbil to totiž tátovi, je přeci chlap.

Za chvilku se tam vystřídaly snad všechny ústecké školky, došlo i na slzičky, ale to byla spíše alergie na peří. Čerti ho měli ve vlasech. Tak ještě aby padal sníh.