Těžké stroje opustily pozice, nová ulice vede někam do polí. 

"Chodím jsem na procházku skoro každý týden, doktor mi to doporučil, ze sídliště to není daleko a ještě někdy stihnu pivko při zpáteční cestě. Jako kluk jsem na Habrák chodil v létě i v zimě, pamatuji chatičky i volejbalové hřiště. Dnes je tam cedule se zákazem vstupu. Jsem zvědavý na konečnou úpravu po dokončení plotů, protější břeh měl být přístupný pro veřejnost. V těch vedrech tu večer bylo docela živo, pár naháčů jsem tu vyrušil," svěřil se pan Jaroslav. 

KACHNY SE OPALOVALY

Původně jsem šel fotit stromy do bažiny, potom jsem zůstal několik dlouhých minut sedět na břehu a pozoroval hladinu. Bílé labutě představily své mladé, vůbec se mě nebály. Kdybych měl rohlík, snad by i zazpívaly.

Pár kapříků předvedlo své skokanské umění, kachny se opalovaly o kousek dál, veliká vážka několikrát zapózovala proti slunci.

"Škoda, že tu není nějaká lavička. Je to hezké místo. Tady mohu kouřit a nikdo mi nenadává," prohlásil zkušený muž a zvedl ruku na pozdrav. Na druhém břehu byl klid. Několik domků koketuje se zedníky, na žádný hrad to nevypadá. 

Předpokládám, že nová ulice bude nazvána podle majitele pozemku a potom někdo přejmenuje i autobusovou zastávku. Jednou se třeba bude jmenovat Vzpomínková.

Komentovaná plavba po Labi
Nadšenci se nalodili na rafty a sjeli Labe od zdymadel