Pacovská, Haňka, Jirásek, Holman, Pihrt, skvělí muzikanti z Děčína okouzlili několik desítek šťastných posluchačů, kteří si tříhodinový koncert plný hitů užívali. „Jazz Trio a Hosté", tak se jmenovala skvělá akce v muzeu. V kavárně bylo plno, zkušení posluchači moc dobře věděli, že dlouhovlasá kráska to umí a elegán se zlatou trubkou je na pódiu nesmrtelný.

„Tahle muzika se musí vnímat celým tělem, nestačí pouze naslouchat, tu zvláštní jiskru v očích interpretů zapaluje druhá strana. Kolem mne sedělo hned několik znalců jazzu, na židlích poskakovali, jako kdyby měli prsty zabodnuté v zásuvce, ve tvářích štěstí. „Ne, nejsem odborník, pouhý fanda, který miluje jazz," svěřil se natěšený Zdeněk Oktábec.

Vousatý muž se solidním foťákem dokumentoval každé vypjaté gesto, provokující zpěvačka přidávala portugalštinu, francouzštinu, angličtinu a končila mazlivou písní Evy Olmerové „Čekej tiše".

Na stojanu před vysokým mužem trčely tři zlaté trubky, jedna dost naducaná. „Je skutečně zvláštní nejen tvarem. Pochází původně z Belgie, ale já ji mám z Číny. Říká se jí pochodový trombon a je jediná v Evropě," potvrzuje Pavel Jirásek.

Během krátké přestávky se kolem muzikantů tvoří diskusní kroužek, oni pohodově reagují na každý dotaz, což vyvolává pocit sounáležitosti a zvláštního přátelství. Třetí hudební série je fantastická. Ústřední skupinku nadšenců tvoří Vlasta, Pavel, Zdenek, Vladimír, Jarda, Miloš, všem je přes padesát, téhle muzice rozumí a dovedou o ní dlouho vyprávět.

Finále je skvělé, oranžový Jarda Harapát tančí na židli, jeho soused slzí dojetím. Potlesk nebere konce a vynuceným přídavkem je píseň Jaroslava Ježka, text všichni znají. „Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře," paráda.

Malá kavárna je přeplněna emocemi. „Sledujte program muzea, možná že přijedeme opět příští měsíc. Takové posluchače si musíme rozmazlovat," vykřikne trumpetista a tiskne nabízenou ruku.

Jazz je lék, užívejte ho pravidelně!