Plesnivé pečivo, cukroví, zapáchající zbytky obědů nebo chlebíčky se zbytky pomazánky. Vše navíc někdy zabalené v igelitových taškách. To všechno v posledních dnech nalézají strážci chráněných krajinných oblastí na místech, kam se chodí krmit zvěř. Rádoby dobrý skutek se tak může proměnit v dlouhé a pomalé utrpení zvířete končící nezřídka uhynutím.

Alarmující je nedávný případ z Děčína, kdy se v zámeckém rybníku objevily sladkosti, topinky, salát nebo dokonce salám zatavený ve fólii. „Lidé po několik dnů neustále do rybníka sypali vše, co je napadlo, a začali si zvěř plést s popelnicí na biologický odpad,“ uvedl strážce z Agentury ochrany přírody a krajiny David Boura.

CHLEBÍČKY I KOLENO

I jeho udivilo, kolik lidí za den a v jakém množství je schopno nasypat zvířatům různé zbytky potravin z domácností. Normou byl sáček pečiva nebo plná taška všeho, co se doma našlo. Ve vodě tak plavaly například i špagety.

„Už mi padá brada z toho, čím vším jsou lidé schopní krmit zvěř. Namazané chlebíčky, uzené koleno či zbytky pečiva ponechané ve vodě v igelitkách jsou dílem lidí, kteří snad opravdu nemají hlavu,“ podivuje se Boura, který tyto excesy pozoroval i několik dní za sebou.

Ilustrační snímek.
Někteří prodejci kaprů šidili zákazníky

Potraviny, které zůstávají na vodní hladině, strážní služba průběžně likviduje. Na některých zvířatech je i patrný odpor k proviantu, který dostávají. „Lidé před svátky jak šílenci nakupují hromady jídla a pak to bezhlavě vyhazují. Zapomínají také, že některé jídlo je pro ptáky nebo ryby jed. Už by měli začít používat mozek,“ reaguje na Facebooku Karolína.

PORAĎTE SE S MYSLIVCI

Pokud mají lidé potřebu zvířatům donést něco na přilepšenou, měli by se nejprve poradit s myslivci, které potraviny jsou pro jakou zvěř vhodné a které nikoli. Přikrmovat chodí i turistické oddíly, nejčastěji pak s příchodem zimy.

„Ke krmelci chodíme každý rok v prosinci vysypat kaštany a bukvice, přidáváme ale i pšenici, oves, ztvrdlé pečivo nebo šrot. Pro zvířata je důležitá také lízací sůl, kterou do krmelce pokládáme,“ říká vedoucí lovosického turistického oddílu Vejři Gabriela Schejbalová.

V noci na 30. prosince porodila samice lva konžského Kivu dvě mláďata v brněnské zoo. Spářila se se samcem Lolkem.
Řev a opatrné oslavy v brněnské zoo. Lvice z Ústí porodila dvě mláďata

Situaci po Vánocích řeší terénní strážci přírody častými kontrolami míst, kam lidé zvířatům jídlo na přilepšenou obvykle přinášejí. Docházejí třeba právě k děčínskému rybníku.

„Dnes to bylo oproti minulým dnům krapet horší, museli jsme posbírat opět nevhodné kusy a hlavně igelitky, ve kterých to pár expertů servírovalo zvířatům až do vody. Dá to ještě práci, ale nevzdáváme to. Oproti minulým dnům je to velký skok k lepšímu,“ dodává strážce přírody Boura.

Jak a čím přikrmovat zvířata v zimě?Drobné ptactvo lze krmit olejnatými semeny (slunečnice, proso, mák nebo drcená ořechová jádra). Do krmítka naopak nepatří pečivo v žádné podobě nebo zbytky z kuchyně.

Vodní ptáci pečivo ocení. Mělo by být starší, v žádném případě však plesnivé. Potravu lze ptákům zpestřit i vařenými těstovinami, bramborami či rýží zanechanou na břehu. Masožraví racci zvládnou i odřezky masa či vnitřnosti.

Lesní zvěř přikrmují myslivci. Srnky mají rády seno, divočáci si pak pochutnají na kaštanech či bukvicích. I lesní zvířata ocení například mrkev, řepu, brambory, jablka či jeřabiny, ale i pečivo. Vše opět neplesnivé ani nenahnilé.