Na trojnásobnou Zlatou slavici vzpomíná snad celá republika. Jedním z míst, kde navždy zanechala svůj milý úsměv je také ústecká zoologická zahrada.

Přijela bez Artura

Před necelými deseti lety, v říjnu roku 2005, zde v rámci Dne adoptivních rodičů pokřtila mládě vzácného kočkodana diadémového. "Pamatuji si, že jsme z toho měli nejprve obavu, protože ji předcházela pověst jisté nespolehlivosti. Také jsme nevěděli, jestli přijede sama nebo se synem Arturem. Nakonec to bylo velice příjemné, byla milá a usměvavá," prozradila tehdejší i současná mluvčí zoo Věra Vrabcová.

Syn nakonec nedorazil, Iveta Bartošová přijela v doprovodu své manažerky. Doprovod při návštěvě zoo ji dělal tehdejší ředitel Tomáš Kraus.

"Na setkání s paní Ivetou Bartošovou v roce 2005 si pamatuji velmi dobře. Přijala tehdy naše pozvání do ústecké zoo a stala se kmotrou mláděte kočkodana diadémového. Vybavuji si, že paní Iveta byla tehdy velice milým hostem a působila na všechny velmi přátelsky a především skromně. Je mi moc líto, že dnešní narozeniny už oslavit nemůže," vzpomenul Kraus.

Krmila opičky ze žebříku

Iveta Bartošová tehdy kromě křtu neodmítla jediného z desítek zájemců o autogram či společnou fotografii. Silnou vzpomínkou bylo i to, jak s pomocí ředitele Krause krmila ze žebříku menší druhy opic banány.

Setkal se s ní i redaktor Ústeckého deníku Radek Strnad, kterému poskytla rozhovor. "Povídali jsme si o blížících se Vánocích. Říkala, že je má ráda a těší se, jak si je se synkem užijí," doplnil Strnad.

Autor článku tehdy působil na propagačním oddělení ústecké zoo. Celou akci zajišťoval a moderoval. Ke cti Ivetě Bartošové slouží, že do Ústí nad Labem přijela, aniž by chtěla jakýkoliv honorář. Živě se zajímala o práci chovatelů a kromě pavilonu opic ji nadchly zejména ústecké šelmy. Na všechny působila velmi mile, sympaticky a občas i trochu plachým dojmem.

Čest její památce!