Pokud děti prošly všech deset stanovišť, kde je vítala moudrá zvířátka, spěchaly s vyplněnou kartou k mladé dvojici, která plnila funkci přísných rozhodčích. "Já jsem ředitel Chroust, vedle mne sedí ředitelka Myška. Důraz klademe především na hlasitý pozdrav, potom překontrolujeme razítka. Pokud je jich na hrací kartě pět, dostane šikovný návštěvník krásné jablíčko a malou pozornost od muzea. Dětí tu bylo skutečně dost, všechny hodné, chytré a odvážné. Ani pavouka se nebály," tvrdil mladík v modní kravatě.

Složitou pavučinu před sebe přichystal černý pavouk Jiří Spružina. V týdnu dohlíží na entomologické sbírky, v sobotu se pyšnil převlekem, který z dálky mohl nahánět hrůzu. "Ráno jsem ještě místy poskočil a překontroloval mouchu v pavučině, odpoledne mě děti vysloveně převálcovaly. Jedna holčička se dokonce chtěla se mnou vyfotit, tak jsem ji zaujal svým povzdechem," svěřil se muzejník.

Moc pěkná hra čekala na malé návštěvníky ve vrchních patrech staré budovy. V převleku jezevce vítal soutěžící Martin Krsek, trpělivě vysvětloval podmínky složité akce, kde hlavní pomůckou bylo paroží lesních krasavců. "Není to jednoduché kličkovat mezi stromy s takovou ozdobou na hlavě, někdy to může stát jelena i život. Tak si to vyzkoušejte," vybízel před improvizovaném bludišti vysoký muž. 

Jinde zase ježek ukazoval ptáčky na stromech, liška se radila s bobrem, čmeláci bzučeli tajnou píseň, bílý králík předváděl svou temnou noru. Všechno to zvéřecí hemžení kontrolovala Martina Kaucká z muzejní pedagogiky v převleku chameleona. Ředitel Václav Houfek se představil v kožíšku pohádkového vlka, Karkulka chyběla, ale nadšených přírodovědců tam byly stovky. Jen, kdyby podobných naučných stezek bylo v našem městě víc.

Miroslav Vlach