Jen několik chalup byste našli za obcí Krásný Les směrem na hranici s Německem. Dříve tam stála malebná vesnice Větrov.

„Před válkou tu bylo cca 100 -120 domků, statek, kovář, řezník, škola, kostel, sokolovna. Byla jsem tu často o prázdninách. Bydlel tu pradědeček i děda. Dnes na „konec světa" dojíždím z Prahy na chalupu, která mi připomíná dětství," říká Petra Karasová.

Kolem drobné paní se nejvíce točí na rozmáčené lesní cestě vysoký šedovlasý muž s dokumentací v ruce. Jmenuje se Rozenkranz a bydliště má na druhé straně hranic. Také on znal původní vesničku. Mezi pozvanými hosty je i sochař Michal Bílek, který prováděl opravu starého kamenného kříže. Čtvrtým důležitým mužem je Michael Philipp Irmer exc. administrátor ŘKF Habartice, který má hlavní slovo. Předčítá dlouze z Bible, nikdo nepožaduje tlumočníka.

„Někdy kolem dubna loňského roku jsem se potkala s panem Rozenkranzem. Najednou z toho povídání byl nápad, opravit zdejší kříž v lese. On měl za úkol ekonomickou část, já administrativu a kontakty na naší straně. Nebylo to jednoduché, ale dobrá věc se podařila. Velkým pomocníkem v tajné akci byl pan Bílek, který připravil projekt, návrh rozpočtu a hlavně prokázal svou šikovnost. Po čtrnácti měsících stojí před opraveným křížem z 18. století několik dojatých hostů od sousedů a nešetří chválou. Nepatřím mezi dlouhány, ale dnes si připadám, jako ten čahoun z pohádky od Karla Jaromíra Erbena," říká pyšná paní Karasová.

Cvakaly spouště drahých fotoaparátů, mezi pamětníky kolovaly dobové fotky, v lese před Větrovem se rozsvítilo.

Prý to nebyla poslední společná přeshraniční akce, tak uvidíme, co bude dál.