Největší zájem byl o různá plavidla, jen některá měla plachtu. Šlapadel tam moc nebylo, ale paddleboardů nespočet. Dokonce Vladimír Růžek půjčuje svá lehká plavidla v noci. Jen jeden tam byl trochu jiný, měl vlastní tryskový pohon a mistrně ho řídil Petr Snopek.
Z dálky to vypadalo, že je to hračka na dálkové ovládání. Co to vlastně je?
(smích) Momentálně podobných rekreačních plavidel s pohonem je víc. U nás jich moc není, já jsem někde na videu viděl paddleboard s tryskou a moc se mi ta reklama s hezkou slečnou líbila. Vyráběla ho španělské firma a tak jsem tam napsal. Odpověděli mi, já složil zálohu a věřil, že to vyjde. Není to zrovna laciná záležitost, ale každý má nějaký sen. Za dva roky mi přišla ohromná bedna a já začal trénovat. Začátky nebyly zrovna jednoduché, stále jsem padal do vody, ale nevzdal jsem to.
Můžete naznačit základní technická data?
Plavidlo váží 30 kg, výtlak 130 litrů, baterie 15,5 kWh, tryskový pohon, bezdrátové ovládání. Baterie se nabíjí dvě hodiny, vydrží 15 minut - já mám dvě. Vyrábějí to Španělé a stále nejsou spokojeni. To víte, že jsem měl ze začátku problémy, třeba s baterií, reklamace nebyla jednoduchá, ale firma se vždycky zachovala férově. Mám to už tři roky a stále se učím. Začínám v dubnu, končím v říjnu. Tady na Miladě jsem si udělal osobák v rychlosti, jednou ráno jsem jel 33 km/h. Za rok najezdím tak 500-600 kilometrů. Moc mě to baví, stále něco vylepšuji, potřeboval bych zhubnout tak pět kilogramů, potom by to bylo ještě lepší. Jsem tak trochu z oboru, jsem hydromechanik. Mě prosím nefoťte, jsou tu hezčí objekty!
