Každý z příchozích místo myrty obdržel barevnou samolepku se symbolem padesátky, uprostřed nazdobeného sálu byl zelený koberec, u stolku stál starosta Chabařovic Josef Kusebauch a veřejně chválil pohádkový příběh usměvavých sousedů. Jarce bylo tenkrát osmnáct, Karlovi o rok víc. Společné „ano“ potvrdili podpisem a přijali příjmení Račákovi. Po padesáti letech před rodinou a přáteli nezměnili názor. Dojemná byla rodinná píseň, nádherné byly růže, utajované překvapení opravdu překvapilo.
Před pódiem voněl krásný třípatrový dort. „Jsem cukrárenský amatér, pro Jarku jsem dort připravovala tři dny. Doufám, že všem bude chutnat. Nejprve se připravuje korpus, potom náplň. Dole je mascarpone se smetanou, tvarohem a jahodami. Uprostřed jsou banány v čokoládě, vrchní část má příchuť citronu s malinami,“ tvrdila Lenka Galasová.
Po stranách sálu byl připravený raut, na pódiu univerzální hudebník, který ihned po předání darů vyzval oslavence k sólu. Dcera Jaroslava a syn Karel představili vnoučata (Adam 13, Tereza 19, Eliška 20), závěr krásného odpoledne připravily skupiny Roudničky a Roudníci. „Bylo to fajn, v Roudníkách to byla první zlatá svatba, v Chabařovicích jsem jich zažil asi pět. Organizačně to nemělo chybu, báječná atmosféra, legrace, motivace pro ty mladší,“ konstatoval starosta Chabařovic.
