Z útulku k milující paničce, od ní mezi psí bezdomovce. To je osud plachého psa, který se v úterý 23. května ztratil Michaele Soumarové z Ústí nad Labem. „Moc se mi stýská. Život bez mé fenečky je prázdný. Snad ještě žije," věří majitelka.
Její Šarlotka se nedávno vyléčila ze zánětu močového měchýře. Pořád ale musí jíst speciální granule, jinak hrozí, že se nemoc vrátí. Pes kvůli tomu může i uhynout.
Svého psího kamaráda držela Michaela Soumarová poprvé v náruči loni 24. prosince. Štědrý den to byl pro obě.
„Hned druhý den jsem si ji z útulku odnesla domů, učila ji vše od začátku. Strach měla extrémní, neznala schody, výtah, bála se pejsků i lidí. Všechno pro ni bylo nové. Neznala obojek ani vodítko, ale za pět měsíců s námi se dost zlepšila," popisuje Soumarová.
V den, kdy se pes zaběhl, ho měla na louce u bývalého hotelu Máj na vodítku jako obvykle.
„Byla to krásná procházka. Už jsme se vracely domů. Druhý den jsme měly odjet na soustředění Psí školy Falco do Sloupu v Čechách. Toho se bohužel Šarlotka nedočkala. Vysmekla se mi z obojku, už jsem ji nikdy neviděla," zoufá si majitelka. Pokud psa někdo najde, může jí zavolat na číslo 737 269 622.
KVALITNÍ OBOJEK
Přitom ji vždy rozčiloval přístup lidí, kterým se pes zaběhl. „Proč ho pořádně nehlídali?" ptala se pokaždé.
Teď chce na ostatní apelovat, aby se jim nestalo totéž. „Pořiďte svým psům kvalitní široký kožený obojek, měl by být utažený na dva prsty. Zvlášť, když máte bázlivého pejska z útulku. Stačí vteřina nepozornosti a vše je jinak. Čipy svých pejsků registrujte do databází, pocit, kdy vám zbude jen obojek s vodítkem v ruce, je hrozný," varuje Soumarová, která má z útulku doma ještě pejsky Jacka a Enie.
„Ale pelíšek mé Šarlotky je prázdný," dodává.
