První prázdninový víkend zdobilo zamračené nebe, u hradeb se mísil střelný prach s vůní pražených mandlí, vojenský buben oznamoval všem, že se chystá drama. Udatní rytíři se sjeli z okolí, aby o ruku krásné princezny svedli krutý boj. Sám král v modrém převleku sledoval krvavé dílo, však lstivý cizák zákeřně porušil pravidla klání a krasavici unesl.
Však spletl se převelice! Ohromné dětské vojsko vedl ke hradbám čestný muž, tisíce šípů vylétlo k nebi, dubové beranidlo udávalo směr útoku. Padouch byl zajat, marně sliboval městu blahobyt, kat dostal jej k večeři. V knihách bude psáno: V neděli 10. července 2022 poctivý lid se práva chopil, školáci v přilbách stříbrných hnali nepřítele do olověné řeky. Pravda a láska zvítězila!
Tak nějak by se dal stručně popsat scénář dopoledního představení, které připravili divákům členové ústecké skupiny historického šermu Corvus Milites, kterou vede urostlý Lukáš Polák. "Akci jsme nazvali Rytíři na hradě, celá je věnována především dětem. O živou hudbu se postarala skupina Kelt, skotské a irské balady se musely líbit všem. Stánky byly plné dřevěných zbraní, kdo chtěl, mohl si vyzkoušet střelbu z kuše, nebo potěžkat drsný řemdich. Husitskou píšťalu a hákovnici předváděli borci z Teplic, starý kolotoč nabídl těm nejmenším muž neurčitého věku, který si říkal Julius. Malovalo se na obličej, kolem poledne zavoněla uzenina, holčičky zkoušely růžový závoj, kluci chtěli perníkové srdce pro babičku," popisoval situace vlasatý muž.

Kousek od něj stála jeho maminka, prý ho doprovází pouze na dětská představení, drsné scény nemá ráda. Šikovný je po dědovi, ten byl opravdu manuálně zručný. Lukáš už jako kluk měl vždycky někde schovaný meč, nebo sekerky. Je to zvláštní koníček, jizev na těle má dost, ale stále ho to baví. "Šije si sám kostýmy, pořídil si malou kovářskou dílnu, každý víkend se někde pere. Kdyby nebyl dnes na Střekově, tak by byl v Maďarsku," tvrdila paní Zlatka. Nejkrásnější pohled byl ale na ty prcky v červených vestách. Dobrovolně se přihlásili, aby pomohli dobré věci. Princezně přeci nikdo nesmí ubližovat. "Jsem moc rád, že jsi mne tam strčil. Sice jsem chtěl původně meč, ale když jsem trefil šípem toho lumpa, moc mě to bavilo," prohlásil jeden ze statečných žoldáků a táta ho pohladil po vlasech.