V pondělí 18. července byl na místě pouze hrubý pískovec z malého lomu u Hořic, po třinácti dnech to byla umělecká díla. V nelehké době bylo zvoleno i nelehké společné téma - pravda. Celkem sedmadvacet umělců odpovídalo na otázky diváků, tlumočilo se do němčiny i angličtiny. Nebyla to soutěž, jenom setkání talentovaných a šikovných lidí, kteří kámen mají rádi.   

Starý objekt na konci obce, kde vládne keramička Lenka Holíková se po chvilce změnil v lidské mraveniště. Vystavená díla tiše obcházely skupinky lidí, kovář Mirek ještě dodělával křidélka k bombě, která zasáhla kamennou rybu. Uvnitř cihlového stavení byl připraven raut, tichá diskuse se vedla na provizorním výstavišti pod otevřeným nebem.

Střížovický rybník a jeho okolí.
Střížovický rybník připomíná Saharu, ryby se ve zbylé louži dusí

Každý umělec dostal prostor k vyjádření, teprve potom bylo dílo osazeno jeho jmenovkou. Pravda měla najednou spoustu podob. Byla tam Maska lhostejnosti, Zlomené srdce, Přítel, Se srdcem anděla, V objetí rostlin, Láska, Na vlně, Rok tygra, Pod tíhou pravdy, Ochránce, Zasažené pravdou a podobně.

"Jsem mile překvapen, že přijelo na vernisáž tolik lidí. Já jsem tu byl pouze týden, měl jsem určité zdravotní problémy, se synem jsem pracoval na Masce lhostejnosti. Každým rokem je tato akce lepší, profesionálnější. Letos tu bili s námi tři akademičtí sochaři a několik talentovaných umělců ze zahraničí, " tvrdil František Trost. "Já se sochařině věnuji deset let, je to vyloženě můj odpočinkový koníček. Civilní profesí jsem daňová specialistka. Dílo jsem nazvala Zasažené pravdou a věnuji je dceři na zahradu," svěřila se Petra Kadlecová. 

Vernisáž začínala ve tři odpoledne, doprovodný program končil daleko později.