Usměvavý deváťák Milan Koritjak ze Základní školy v Tisé promlouvá k mladším kolegům z páté třídy z Ústí. Jednomu z nich zavazuje oči a prozrazuje pravidla napínavé hry.
„Do tří minut musíte projít skalami a svému spolužákovi, který přes zavázané oči nic nevidí, pomáhat jenom slovy. Nesmíte se ho dotýkat, nesmíte dopustit, aby se mu něco stalo," vysvětluje Milan.
Parta páťáků z ústecké ZŠ Vinařská, která se do Tisé přijela zúčastnit stejně jako další stovky žáků z okresu Ústí tradiční dětské konference, přijímá úkol jako výzvu. „Doprava. Pozor, skála. Teď zase doleva."
Pokyny zní přísně, ovšem ochota v hlase se nedá přeslechnout. Jsou jako jeden člověk a skalním labyrintem tak bez následků jako tým vychází zase ven.
„Je to hlavně o pomoci, spolupráci a komunikaci. Jde jim to dobře, tady i ve třídě," podotýká třídní učitelka páťáků Romana Zepřalková.
PŘECEŇUJÍ SÍLY
Organizátorka tradiční dětské konference Marcela Nežádalová z Tisé říká, že skalní hry se dají pojmout hned z několika úhlů pohledu.
„Děti se musí postavit k nastolené situaci a rozhodnout se, ale i zažít pocity handicapovaných lidí, kteří jsou třeba po úraze a do skal se také chtějí podívat. Samozřejmě za předpokladu, že jim někdo pomůže, a to se právě školáci učí," vysvětluje a připomíná případ z minulého roku.
Před Velikonoci se 12letá dívka při skákání po skalách zřítila do skalního komínu. Utrpěla vážná zranění,
„Hodně se mluví o tom, že děti a dospělí přeceňují své síly. Na internetu vidí, že si mohou ve skalách dovolit úplně cokoli, ale reálný svět je jiný," dodává ředitel ZŠ Tisá Václav Zibner.