Zahrála tu v maskách kapela Dykyta z Krásné Lípy a tančily taktéž jako maškary její půvabné členky i dámy domácí či přespolní. Každá měla i tanečníka, ani děti se nenechaly zahanbit. Třeba Ledvinkovic vnučky oblékly kostýmy s koníky a každá měla meč.

LEDVINKA: OBEC VRÁTÍME V POŘÁDKU

Nejprve pršelo, ale než se zábava rozjela, bylo po dešti. Na úvod starosta obce Tomáš Pernekr dal k masopustnímu reji v obci svolení.

Požádal o něj vedoucí skanzenu František Ledvinka. Ale musel slíbit, že po masopustu zase vrátí obec v pořádku tak, jak ji s masopustním průvodem přebíral. A že dohlédne, aby nikdo nepozvracel svatého Jána jako loni.

"To byl někdo z místních," oponoval starostovi Max Fisch neboli Martin Ryba z teplického pouťového divadélka Panoptikum, který se spolu s Dykytou staral o dobrou masopustní zábavu. Zastavoval i auta projíždějící obcí a dívky řidičům za malý příspěvek kreslily na tváře rtěnkami srdíčka.

PERNÍKY, UZENÉ I BRAMBORÁČKY

A pak už chodily maškary od domu k domu a na mnoha místech pro ně bylo připraveno něco dobrého. K chuti přišly pokrmy slané i sladké, báječné koláče, uzené, pečení šneci, rolády kuřecí, bramboráky, nakládané fazolky, perníky, chleby se sádlem a cibulí a spousta dalších lahůdek. A všude také žíznivé maškary dostaly štamprli něčeho ostřejšího a děti nealko.

„Musím potvrdit, že tyhle bramboráky jsou nejlepší na celém světě. Lepší jsem ještě nejedl,“ byl nadšený návštěvník masopustu strojvůdce z Teplic. „Takové mají ani v nejlepším jídelním voze. Voní na dálku,“ tvrdil Pepa Kolařík.

„Jezdím sem moc rád a pravidelně, je tu báječná atmosféra a lidi se už dnes soustřeďují jen na připitomělé americké seriály a taková naše lidová zábava je moc neláká. To je škoda. Zaplať Pánbůh za Zubrnice a za lidi, kteří tu udržují tuto pěknou tradici.“

DOSPĚLÝM JABKOVICI, DĚTEM ČAJ

Jana Budílková s manželem Jaroslavem, obyvatelé domu v Zubrnicích, napekli pro masopust dvojctihodné koláče. „Žijeme tu už dvacet let, tolikátý je to tu také náš masopust,“ prozradila.

„Nepeču tyto koláče pokaždé. Někdy dělám pro masopust koblihy, jindy krémové dortíky anebo právě koláče. Na masopustu dávali ochutnat domácí jabkovici z vlastní zahrady, ochucenou vodku. „A pro děti čaj jako každý rok,“ prozradila s úsměvem paní domácí.

„Do průvodu už dnes nepůjdeme, s tím vždy vyrážel můj otec Jaroslav, dokud žil. Pocházíme z Děčína, žijeme tady a za prací dojíždíme do Ústí,“ dodal majitel domku.