Globus nyní potřebuje víc než jen zásah konzervátora. Je celý zkorodovaný, místy působí porouchaně a vnitřku by neuškodily pořádné výztuhy. Do svého nového domova putoval s muzejníky nákladním automobilem a na místo dorazil během úterního odpoledne. Jeho ukládání trvalo až do podvečera, jelikož se s ním nesnadno manipulovalo nejen vzhledem k jeho velikosti, ale i stavu zchátralosti.

„S majitelem jsme byli v kontaktu od začátku rekonstrukce. Původní cíl byl, aby se globus vrátil na původní místo. Zároveň jsme ale předjednali i variantu předání plastiky do muzejních sbírek, aby se tato zajímavá památka zachovala pro budoucí generace i v případě, že se zpět na střechu už nedostane,“ vysvětlil vedoucí historického oddělení Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.

Glóbus završil v roce 1907 výstavbu ústeckého bankovního paláce jedné z nejvýznamnějších finančních skupin Rakousko-Uherska Wiener Bankverein. Ta měla centrálu ve Vídni a dva velké bankovní domy v Praze a v Ústí nad Labem, což dokládalo tehdejší význam města v habsburské monarchii. Plastika symbolizovala celosvětovou působnost banky.

Samice slona indického Delhi
Ústecká zoo je bez slonů. Oblíbená Delhi je na cestě do Francie do nového domova

Majitel své rozhodnutí předat globus muzeu zdůvodnil přílišnou ekonomickou náročností zrestaurování dřevokovové plastiky a její technicky velmi složité znovuinstalace. „Nabídky restaurátorských firem se pod dva miliony nedostaly a mně se rekonstrukce už tak výrazně prodražila oproti původnímu rozpočtu. Věřím, že Ústečané i přesto docení celkovou opravu této překrásné budovy, kterou jsem provedl s citem k jejím historickým hodnotám,“ poznamenal dárce Pavel Elias.

Lidem bude chybět

Pro mnohé je globus prvním, co po příjezdu do města viděli. Proto například činovník Klubu českých turistů Karel Punčochář neskrýval své zklamání, že se tento architektonický prvek nevrátí na své místo. „Já se těšil, že se vrátí. Jaký bude jeho další osud, to je otázka. Myslím, že lidi, co jsou spjati s historií Ústí, vnímají jeho uložení do skladu jako určitou ztrátu. Po prvním rozhlédnutí do Jirchářů byl tohle první objekt, kam se člověk podíval, a pokud to v hlavě máte uložené, tak vám to tam prostě chybí. Je to ochuzení stavby, které díky globu měla svou identitu. Takových věcí chybí po Ústí vícero,“ povzdechl si.

Muzejníci naložili darovaný artefakt z doby starého mocnářství hydraulickou rukou na nákladní automobil v úterý ve 13 hodin v Roudnici a pak ho převezli do nového muzejního skladu na Klíši. Tam bude deponován a někdy v blízké budoucnosti by se mohl stát součástí veřejně přístupné expozice Odtajněného depozitáře, v nějž by se do pěti let moha skladovací hala proměnit. „Převzetí plastiky do vlastnictví muzea nevylučuje do budoucna v případě dohody s majitelem budovy ani její návrat na původní místo,“ dodal ředitel muzea Václav Houfek.