Zahřívací kolo bylo věnováno vzpomínkám, kdy se mladý Václav rozhodoval, co dál. Nejdříve byli hasiči, potom chtěl být malířem, spisovatelem. Matematika mu nechutnala, v deváté třídě jej doučovala teta. Za dvojku si přál malou motorku 'Pionýra', dostal psa.

Potom se musel rozhodnout! Sám se připravil na talentové zkoušky na konzervatoř, rodiče mu fandili, porotu přesvědčil po odvolání. 

Samozřejmě došlo na koně, krátce se mluvilo o psech, které má z útulku. Potom přišlo divadlo, film, sport. "Hrál jsem volejbal, jezdil jsem na kole. Snil jsem o velkém závodě, ale nikdy jsem ho nestihl. Třicet let jsem hrál tenis, dost dlouho jsem se věnoval sportovní střelbě. Dokonce jsem byl na mistrovství světa. Dnes na sport nemám čas. Mám skvělou manželku, dva psy, šest koní a divadlo," smál se Vydra.

Ukázka bitvy u Chlumce, Přestanova a Varvažova
Koně, děla, desítky padlých. Vojsko vedl do bitvy u Chlumce herec Václav Vydra

Další otázky směřovaly na vaření, tanec, pohádky, Kameňák, vtipy, postelové scény s Janou Paulovou. "Jana je bezvadná herečka, profesionál. Nahotiny nejsou nikdy jednoduché, ale s Janou je to vždycky děsná sranda," vysvětloval herec. Potom přidal úsměvný příběh, kde hrál hlavní roli jeho kamarád Viktor Preiss. "Já to mnohdy od koní nestíhám, Viktor provokoval, tvrdil, že smrdím. Hráli jsme představení odpoledne a večer. Dal jsem mu do šatny v igelitce čerstvé koňské koblížky a čekal jeho výbuch. Viktor nereagoval. Večer jsme hráli a já měl scénu, kdy se schovávám pod dřevěné necky. K mému překvapení tam byly ty koblížky. Neumíte si představit, jak se Viktor smál," popisoval scénu Václav Vydra a na závěr přidal několik skvělých vtipů.

Chlumec se bavil, herec se fotil s diváky.