V ten samý sváteční den, 28. října 1945, byl v Ústí nad Labem vydán seznam českých názvů ústeckých městských ulic.

Byla pro ten účel ustavena komise a „…práce komise trvala celkem 14 týdnů, a byla v posledních týdnech vykonávána dobrovolnou prací po služebních hodinách denně přes půlnoc. Proto Ústí n. Labem bylo prvním městem republiky a zvláště pohraničí, kde mohlo 28. října 1945 vydat již seznam českých ulic s novým plánem,“ stálo v dobovém dokumentu.

Osudový den pro Němce

Dva roky po válce, 28. října 1946, byl dnem, kdy měl být ukončen odsun Němců z Československa do západní a do sovětské okupační zóny Německa. Toto datum bylo stanoveno jako oficiální při jednání s představiteli Spojenecké kontrolní rady v Berlíně v září 1946.

Proto s tímto datem počítal také Okresní národní výbor v Ústí nad Labem. V tomto duchu se nesl též rozhovor Ferdinanda Kotka z ČTK s bezpečnostním referentem ONV Josefem Klicperou a poručíkem SNB Václavem Polákem. Rozhovor ukazuje, jak byla o odsunu informována nejširší veřejnost v Ústí nad Labem. Klicpera uvedl: „Provádíme normální odsun Němců přes sběrný tábor ve Všebořicích.“

Výstava Naši Němci nabídne řadu unikátů.
Nejtěžší bylo připravovat výstavu během pandemie. Všichni ze dne na den zavřeli

Jako druhou kategorii uvedl odsun loajálních Němců, kteří byli do roku 1938 příslušníky komunistické strany nebo sociální demokracie a neprovinili se za doby okupace a nevstoupili za okupace do NSDAP. Antifašisty byli ti, kteří byli nejen loajálními Němci, ale za Československou republiku i bojovali nebo trpěli – ti odešli buď dobrovolně, nebo zůstali. Antifašistů podle Klicpery bylo v ústeckém okrese 160. Těm bylo přiznáno právo podle dekretu prezidenta republiky.

Ze Všebořic do Německa

Do Německa odjížděli z Ústí nad Labem Němci ze sběrného střediska ve Všebořicích. Dnes je poblíž místa tehdejšího tábora – střediska točna trolejbusů.

Loajální Němci se sice také shromažďovali před odsunem ve Všebořicích, ale referent správy národního majetku individuálně povolil loajálním Němcům více svršků, ale třeba i ručního řemeslnického nářadí, na cestu do odsunu než jenom 50 kg pro „normální“ Němce.

Z procházky po horním Střekově.
Cestu na střekovské okály ohrožuje nestabilní svah. Rekonstrukce vázne

Klicpera uvedl, že dochází také k odsunu na „Permit“. Uvedl: „Permit je listina anglických nebo amerických okupačních úřadů, které potvrzují, že nemají námitek, aby se ten a ten Němec přistěhoval do určené obce v okupační zóně.“ Dodal, že pokud je Němec alespoň tzv. loajální, povolí se individuální odsun, ale také s omezeným zavazadlem do 50 kg. Takový člověk odjíždí sám mimo odsunové vlaky.

Klicpera dále uvedl, že zbývá odsunout asi 25 000 Němců, kromě toho je odsunuta polovina loajálních Němců. „Podle našeho přesného programu bude do 28. října všechno odsunuto.“

Písemný podklad rozhovoru se zachoval v archivu ONV, odboru vnitřních věcí, vysílání místního rozhlasu, Bezpečnostní okénko (relace bezpečnostního referenta 1946 – 1947).

Směr americké pásmo

Sociální demokraté si mohli vybrat kam odjedou. Proto 10. září 1946 bezpečnostní referent ONV ve zprávě pro Zemský národní výbor napsal, že: „Koncem září a října se bude provádět odsun tzv. loyálních Němců v rámci akce sociálních demokratů, mimo to se vypraví ještě 4 transporty přes sběrný tábor ve Všebořicích do amerického pásma, takže 28. října 1946 bude odsun Němců z ústeckého okresu skončen.“

Odsun v číslech
V poznámkách k veřejnému vystoupení bezpečnostního referenta ONV o bezpečnostní situaci v srpnu 1946 bylo uvedeno: „V okrese ústeckém jest t.č. 90 tisíc Čechů a 20 tisíc Němců. V měsíci srpnu bylo odsunuto ze Sběrného střediska ve Všebořicích 8470 Němců v 7 transportech po 1210 lidech. Z toho jest patrno, že skutečně bude náš okres očištěn od Němců nejpozději do 28. října 1946. Sběrné středisko ve Všebořicích provádí za spolupráce s SNB 2 transporty týdně, takže skutečně ve zbývající době 8 týdnů bude vypraven poslední transport Němců…“