Pokud vše půjde podle plánu, získá Ústí expozici, jaká u nás nemá obdoby. „V České republice chybí velké moderní výstavy, jaké jsou k vidění v evropských městech,“ upozorňuje Koura.

S jakou vizí jste do Collegia vstoupil?
Do konkurzu na ředitele jsem se přihlásil mimo jiné proto, že jsem zde byl v letech 2008 a 2009 stipendistou. Do konkurzu jsem šel i s vědomím, že mým prvořadým úkolem bude dokončit stálou muzejní expozici o dějinách Němců v českých zemích, ale zároveň také s tím, že bych chtěl z Collegia vytvořit fungující instituci s vědeckým zaměřením, která by oslovovala i širší veřejnost se zájmem o historii. Je pro mě třeba nepochopitelné, proč v roce 2015 neorganizovalo Collegium konferenci o násilnostech na německém civilním obyvatelstvu v „krvavém létě“ 1945. V posledních letech pokročilo bádání na tomto poli a kdo jiný by měl takovou konferenci pořádat?

Co bude nejvýraznějším prvkem nové expozice?
Neřekl bych, že výstava bude mít nějaký „tahák“. Nejvýraznějším prvkem bude samotná audiovizuální koncepce výstavy a také její pedagogická rovina, která by měla být virtuální, tedy přes chytré telefony a tablety. Moc bych si přál, aby návštěvníci konstatovali, že něco podobného ještě neviděli.

EXPOZICE O NĚMCÍCH. Pohled do vizualizace a na model připravované výstavy o českých Němcích v ústeckém muzeu, kterou připravuje Collegium Bohemicum. Výstavba přijde na 50 milionů korun. Foto: Collegium Bohemicum
Výstava představí historii soužití Čechů a Němců. Zabere 20 sálů

Jak vnímáte neustálé politizování tématu válečných a poválečných událostí?
Politizování nedávné historie je věc, která historikům komplikuje práci. Není to ale jev neobvyklý. Věnuje se mu směr historiografie nazývaný vzpomínková kultura. V posledních letech lze ale sledovat určitý posun zmiňování násilí na německém civilním obyvatelstvu v létě 1945 už nevyvolává takové emoce jako ještě před deseti patnácti lety.

Co pro vás osobně výstava a práce v Collegiu představuje?
Pro mě je to velká výzva. V posledních letech jsem zhlédl řadu velkých moderních výstav v evropských městech a vždy jsem si říkal, jak je to možné, že podobná výstava nevznikla také u nás. Třeba výstava o každodennosti bývalé NDR v berlínském Kulturbrauerei je úžasný zážitek. I u nás jsou instituce, které čerpají nemalou státní podporu na vzdělávací projekty o nedávné historii, ale podobné výstavy jako v Berlíně, Mnichově nebo Londýně tu nenajdete.

Co bude po dokončení expozice prvním badatelským nebo naučným projektem Collegia?
Byl bych velice rád, kdyby se podařilo dokončit ediční projekt Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 19451951. Jde o rozsáhlou edici pramenů k česko-německým vztahům v poválečném období, ze které zatím vyšly tři svazky. Ten projekt má podobnou historii jako naše výstava a bylo by krásné, kdyby byl také dokončen.

Vaše plány do budoucna?
Tak v prvé řadě je to dokončení výstavy. Věnuji se ale také odbojové činnosti Julia Fučíka a rád bych napsal jeho biografii. Možná se pustím i do práce na filmovém scénáři s tematikou česko-německých vztahů.

Muzeum města Ústí nad Labem.
Na rozsáhlou výstavu minerálů z Českého středohoří láká muzeum