Na nezvanou hostinu chodí hladové srnky z nedalekého lesa. Zahrádkářům podle předsedy Martina Konečného způsobují škody jak na úrodě, tak na oplocení v řádech desetitisíců.

PLOTY PRORÁŽÍ HLAVOU

„Srny hlavou proráží ploty a sežerou vše, co jim přijde do cesty. Členové našeho spolku zahrádkářů se bouří. Není divu, z významné většiny jsou v důchodovém věku a opravdu nemají peníze na každoroční opravy,“ říká Konečný. Osada se stovkou zahrádek je oplocená zvnějšku, někteří si pak kvůli potížím se zvěří udělali plot i kolem zahrady.

„Chatu jsem koupil před rokem a jako první jsem investoval do oplocení, jinak by mi srny spásly všechnu úrodu,“ potvrzuje další chatař Roman z jedné ze zahrad.

Počet zvěře se reguluje dle plánu chovu a lovu, který pro daný region vypracovává každý rok myslivecké sdružení. Oblast Dolních Zálezel mají na starosti myslivci ze spolku Chvalov-Přemyslovka.

„Srny jsou letitým problémem, který známe a vyskytuje se i v nedalekém Vaňově. Intenzivní lov probíhá, místa obchází náš člen, kterého zahrádkáři i volají,“ říká hospodář spolku Luboš Mikš.

Strážníci pomohli zaklíněné srnce.
Už zase běhá po svobodě. Strážníci pomohli srnce zaklíněné v plotu.

Pušky myslivců ovšem momentálně mají v hledáčku jen srnce. „Srny a srnčata se smí dle zákona lovit až od 1. září,“ vysvětluje myslivec David Vaca z ústeckého mysliveckého sdružení Diana.

Zahrádky spadají do kategorie nehonebních pozemků, na kterých myslivci lovit nemohou.

„Pro lov černé zvěře se udává výjimka třeba ve městech, jako například v případě divokých prasat v Ústí. Ale pro srnčí zvěř, která nepůsobí tak výrazné problémy jako černá zvěř, jsem ještě neslyšel o případu, že by se dávala výjimka na lov srnčí zvěře právě na nehonebních pozemcích,“ podotýká Vaca.

POČÍTAJÍ ŠKODY

Zahrádkáři teď zvažují, jak pokrýt náklady na škody. „Do konce září zrevidujeme stav oplocení, které je v rozsahu tisíců metrů. Na základě zákona o myslivosti předpokládám, že se obrátíme na místní sdružení s žádostí o náhradu škody. Chceme se korektně domluvit a musíme hájit zájmy našich členů,“ dodal Konečný.

„Zvěř si vždy najde, co jí chutná. Chodí na zahrádky a vybere si, co jí chutná. Situace mohou být pro zahrádkáře stresové, ale obávám se, že se s tím nedá nic udělat. Jedině se domluvit, aby se myslivci zkusili v září v revíru na honebních pozemcích na srny více zaměřit, zda by nešly ulovit,“ podotýká Vaca.

Před myslivci jsou na pozoru momentálně hlavně divoká prasata. Kvůli africkému moru, který se u prasat objevil na Zlínsku, nařídil státní veterinární správy lovení všech kategorií prasat bez ohledu na jejich pohlaví a věk.

Podle Vacy je potřeba myslivce k intenzivnějšímu odstřelu motivovat, aby se jim lov vyplatil a neměli s ním spojené pouze náklady. K tomu přistoupil Myslivecký spolek Diana v Ústí nad Labem. „Kdo odstřelí takzvaného lončáka, rok starého divočáka, může si ho nechat,“ popsal David Vaca.

Myslivci mohou divoká prasata nově střílet na pozemcích, kde se sklízejí zemědělské plodiny, a v odchytových zařízeních. Neplatí už ani dosud zakázaný způsob lovu pomocí zaměřovacích dalekohledů s nočním viděním. „Na digitální zaměřovače se zákaz nevztahoval a naši členové je mají a loví s nimi,“ upozornil Vaca.

 Splašené divoké prase museli v areálu mateřské školy v ulici Rabasova v Ústí zajistit strážníci spolu s myslivci.
Střelili jste ročního divočáka? V Ústí si ho můžete nechat