CPI Park Žďárek, nebo plánovaná výrobna síťovek Mothoironu u Českého Újezdu. Oba projekty mají, mimo jiné, společný jeden podstatný znak. „Stavba je navržená (…) v místech nezastavěných pozemků," vystihla to v dokumentaci na výrobnu síťovek Iva Vrátná s tím, že pozemky bývalí majitelé zemědělsky obdělávali.

„Je absurdní stavět na zelené louce, když máme na Ústecku hektary brownfieldů," komentoval to aktivista Marian Páleník ze společnosti Přátelé Přírody, dlouhodobě bojující proti průmyslovým stavbám v Podkrušnohoří.

Podle něj je ponejvíce chyba na straně samosprávy, tedy zastupitelstev. „Už dávno se mohla zastupitelstva postarat o likvidaci takzvaných starých ekologických zátěží. Ve státním rozpočtu na to leží řádově 100 miliard korun," upozornil Páleník.

Jinými slovy, pro investora je daleko jednodušší, rychlejší a nakonec i levnější stavět na zeleném pažitu, než využít starý průmyslový provoz. Právě proto musí nastoupit úřad, potažmo zastupitelé i stát a takovou stavbu znemožnit s využitím zákonů a ne jít investorům ve všem na ruku.

Plány rozvoje

Oba projekty, ten CPI i ten Mothoironu, mají mnoho dalšího společného, co by je v souladu se zdravým rozumem mělo odsunout na místa, kde bývaly fabriky a výrobny v letech minulých.

Obří haly, desítky přijíždějících kamionů, tuny betonu a asfaltu. Přesto investoři neprojevili skutečnou snahu o využití některého z ústeckých brownfieldů. Ani město Ústí, či Ústecký kraj v tomto směru nevyvinuly přílišnou aktivitu.

Přitom Ústí letos 30. dubna v kině Mumie uspořádalo veřejnou debatu, věnovanou územnímu plánu i brownfieldům. „Vyplynul z ní požadavek veřejnosti na zahrnutí problematiky brownfieldů do nové Strategie rozvoje města 2015 – 2020," uvedl o tom Karel Rouč z kanceláře primátora.

Jak dál Rouč sdělil, úřad provedl revizi územního plánu a přitom zjistil, že musí pasáže, týkající se brownfieldů zrevidovat, jelikož navržená řešení nejsou dostačující.

Hlas rozumu

Okolní města a obce na to přitom upozorňují. Třeba Petr Maxa, starosta Chlumce, kde měla hala Mothoironu vzniknout.  Ten ve vyjádření ke stavbě této „fabriky na síťovky" podotkl, že stavba by vyrostla na zemědělské půdě I. třídy.

„Nejcennější půdy lze odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, převážně na záměry související s obnovou ekologické  stability krajiny, případně pro liniové stavby (dálnice, železnice) zásadního významu," píše v dokumentaci pro posuzování vlivů stavby na životní prostředí Maxa.

Bohužel, jak Maxa později sdělil Deníku, pozemky jsou vyjmuty z půdního fondu už od roku 2001, a tehdy to nemohli nijak ovlivnit. Je samozřejmě otázkou, zda výrobnu vůbec někdo postaví, jelikož Mothoiron zkrachoval.

Další možnosti

Matěj Páral, ústecký architekt a provozovatel uznávaného webu o ústecké architektuře Usti-Aussig.net, podotkl, že je to opravdu jen o vůli s brownfieldy něco udělat. „Město by mělo mít koncepci, co s nimi udělat. Nemusíme chodit pro příklady do Německa, máme je z Litomyšle, či Ostravska."

Ze starých výrobních hal nebo zásobníků plynu mohou být i galerie nebo skladovací prostory města. „Já jsem slyšel, že kvůli mobilním protipovodňovým stěnám vznikne nový sklad. Přitom by možná stačilo upravit stávající. Je to o vůli ke změně," dodal Páral.

Brownfields v Ústí nad Labem Výsledky sčítání brownfieldů (z angličtiny, tj. hnědá pole, opak zelených luk) po aktualizaci z roku 2012: V Ústí se nachází 97 brownfieldů. Jejich rozloha dosahuje 429,5 hektaru, což představuje 11,7 procenta ze zastavěných ploch. Rozkládají se ve všech městských obvodech. Dle rozlohy jsou nejproblémovější v Krásném Březně (Drážďanská, bývalý pivovar, Matiční), na Střekově (část Setuzy), ve Vaňově (Pražská) a v centru města (část Spolchemie), nejproblémovější z hlediska bezpečnosti jsou Předlice, hotel Máj a Česká beseda.