Zcela zničený bývalý hotel Máj skrývá celou řadu graffiti. Zatímco uvnitř jsou běžné tagy a primitivní kresby, fasádu zdobí profesionální znaky připomínající vikingské runy nebo mayské hieroglyfy. Nejblíže ale má k brazilskému svislému velkoformátovému písmu pichação. Na první pohled je vidět, že malba je provedená profesionálně, ale její tvorba musela být nebezpečná.

Dostat se na střechu domu není jednoduché, protože schody jsou nezajištěné a ke smrtelnému úrazu stačí chybný krok. Na druhou stranu není nutno překonávat žádné překážky. S trochou odvahy se na ni dostane každý, stejně jako reportér Deníku.

Samotná malba ale musela být provedená z lan spuštěných ze střechy. „Grafiťáci“ museli být nejen umělci, ale i zkušení horolezci se znalostí slaňování a bezpečného jištění. O koho jde?

„Myslím, že se jedná se o skupinku z Berlína, která se vyznačuje naprosto systematicky a předem připravenou kvalitní skupinovou strategií,“ uvedl k malbě ústecký umělec Lukáš Brožovský.

close Takový pohled měli tvůrci grafitti z bývalého hotelu Máj. info Zdroj: Topi Pigula zoom_in Takový pohled měli tvůrci grafitti z bývalého hotelu Máj.

Co je na tom tak významného a ceněného? „Právě ta dokonalá strategie a striktní řád ve věci, která je mnohými stále považována za volný vandalismus. Ale s jejich úrovní už se jedná opravdu o propracované operace mnohdy připomínající skoro profesionální tým „tajných agentů“. Největší jejich „wow efekt“ je v tom, ze si díky dokonalým plánům dovolí malovat na takřka zcela nepřístupné plochy,“ dodal Brožovský, který sám má po ústeckých zdech několik graffiti.

Tajemní tvůrci

Berlin Kidz, tedy Berlínské děti, jsou skupinou umělců zaměřených na graffiti z Berlína Kreuzbergu. Jejich malby najdeme nejen na vagonech vlaků a metra, ale i nepřístupných mrakodrapech.

Výsledky jejich adrenalinové práce jsou vidět na mnoha místech světa, a pokud je graffiti na hotelu Máj jejich práce, neminuli ani Českou republiku. Je to vysoce pravděpodobné.

Odpovídá tomu jak styl písma, tak použité barvy. Nejčastěji totiž pracují s červenou, modrou a černou. „Modrá je pro svobodu a je to barva, ve které se člověk cítí příjemně, zatímco červená je spojena s krví a je to o něco silnější barva,“ vysvětluje na svých stránkách mnichovské Museum for Urban Contemporary Art.

Přestože barevné znaky na fasádě jsou nápadné, práce proběhly anonymně. „Objevily se v minulém roce, ale vůbec netuším, kdo to namaloval,“ sdělila reportérovi Deníku jedna z maminek, která se zastavila s dcerkou na hřišti pod zničeným domem.

Stejný názor má i třináctiletý Sebastián, který si pod dům s partou chodí pravidelně hrát.

Na znaky upozornila tento týden Tereza Roubíková ve facebookové skupině Ústí nad Labem. Ústečané se hned začali dohadovat, jak mohla malba vzniknout a kdo za ní stojí. „Mimozemšťané. Takhle si označují města, která jsou zničená, vydrancovaná a nemají žádný cíl a jsou určená k zániku,“ napsal do komentáře například Jaroslav Vondra.