V minulých dnech zapršelo, což přeje houbaření. Kam vyrazit sbírat, kde nejvíce rostou, a také kdy, nyní houbařům radí mapa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami v posledních 7 dnech. Předpovědní model pravděpodobnosti růstu hub je vyvíjen ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti,“ popsali svůj projekt odborníci z ČHMÚ.
close
info
Zdroj: ČHMÚ
zoom_in
Pravděpodobnost růstu hub k 1. 8. 2024.
„Výsledek modelu je dále korigován sezónním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku,“ pokračuje ČHMÚ.
Čerstvou denní zprávu o růstu hub najdete na stránkách info.chmi.cz.
A tak aktuálně mají houbaři v regionu největší šanci v krušnohorských lesích, naopak paběrkovat budete podle mapy na Lounsku a Žatecku. To se ale rychle může změnit a mapa to samozřejmě zaznamená. Je totiž aktualizovaná každý den. „Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích, zhruba 10 dní po nich, a následném teplém, nikoli však horkém, počasí, nejvíce v rozmezí července a září,“ ví odborníci.
Pozor na jedovaté houby. Podle mykologů bychom měli do lesa chodit s atlasem hub. Nebo ho mít alespoň doma a donesené exempláře, u kterých si nejsme jistí, prověřit. „Osobně bych preferoval domácí, tedy české a slovenské zaručené autory atlasů,“ nabádal v letním rozhovoru pro Deník v minulých letech severočeský mykolog Martin Kříž.
Fotogalerie: Houby z Krušných hor.
Opatrnější by byl v případě mobilních aplikací. „Ne všechny jsou spolehlivé. Ale je to zajímavý doplňující způsob hlavně pro ty, kteří o houbách vědí velmi málo a hledají nějaké rychlé vodítko,“ dodával odborník ze severu Čech, který se zároveň podílel na vývoji aplikace na houby. Pro lidi, kteří houby příliš nerozpoznají, má jasnou radu: „Každý by měl sbírat jen to, co bezpečně zná, a to ostatní nechat růst. Houby je totiž třeba vnímat primárně jako součást přírody, ve které hrají nezastupitelnou úlohu rozkladačů organické hmoty.“
play_fill
České houbaření je fenomén s dlouhou tradicí. Jeho kořeny jsou zmapovány už od středověku. Ten ale ve většině zemích západní civilizace houbám moc nepřál. Lidé, kteří je požívali, byli považováni za čaroděje. Tvrdilo se, že houby pocházejí z hniloby a špíny země. Někde byl jejich sběr dokonce trestán.
Byli jste už letos na houbách? Našli jste nějaké hřiby, babky či kozáky? Pochlubte se svými úlovky - snímky s popiskem pošlete na e-mail ustecky@denik.cz. Rádi je uvřejníme v novinách i na webu. Děkujeme.
