„Není to jako v Jižních Čechách, kde výlovem velkých rybníků žije celý region, ale pro vnuka to bude určitě další zkušenost, jak tvrdě někdo musí vydělávat peníze,“ polohlasem mi vysvětloval situaci vysoký muž s kamerkou v ruce.

Oba jsme mylně předpokládali, že brzy ráno bude nad vodní hladinou zajímavá mlha. Pršelo. Ochotný vypravěč natočil dvě mladé labutě a zaměřil pozornost na stavební práce na druhém břehu. Pak pokračoval v popisu výlovu rybníků, které zažil.

Někteří musí v gumových oblecích do toho bahna a táhnou za sebou těžkou síť. Viděl jsem to nejen tady, byl jsem na výlovu Habrovického rybníka před dvěma roky, to byl jeho vnuk Jirka ještě malý, ale také prý to zažil v Rakousku.

Malé městečko, ale fantastické zázemí. Úprava ryb hned na místě včetně různých soutěží, dokonce to bylo nasvícené, aby si to diváci mohli lépe vychutnat. Opodál hospůdka plná různých specialit, děti se mohly fotit s největší rybou.

„Moc to tady neznám, jsem ze Střekova, ale pamatuji si, že rybník před několika lety čistili za evropské peníze. Tady někde byla taková ohromná cedule, kde to bylo rozepsané,“ ukazoval na místo u zastávky autobusu.

„Škoda že prší, chtěl jsem se podívat, jak to tam na druhé straně vypadá. Napočítal jsem sedm rozestavěných domků, každý je jiný. Jestli bude nějaká pěší zóna za domky směrem k rybníku nevím, záleží na oplocení parcel, ale je tam už veřejné osvětlení,“ dodal.