Dokonce strach z migrantů považují někteří nervóznější lidé za celospolečenské spiknutí. Nechybí ani hysterické výkřiky typu: Češi jsou nemocní rasismem a vláda staví koncentráky, jako je v Bělé pod Bezdězem.

Politolog Zdeněk Zbořil kritiku naší společnosti z rasismu považuje za důsledek nedostatku znalostí o rasách a populacích, a lidském chování, což vede ke zjednodušeným soudům.

„Paušální odsuzování islámu se mi také nelíbí, protože islám má řadu podob zejména v oblasti práva. Do agresivní a kruté polohy ho někde do praxe uvádějí určité skupiny a státní administrativy. Jinde, např. v některých částech Indonésie, existují vedle sebe kontinentální právo zděděné po Nizozemské východní Indii, zvykové právo a samozřejmě i šaría. Ale třeba na Sumatře, v oblasti Minagkabau, je náboženské právo zásadně ovlivněno matriarchátem, a v takové společnosti existuje silné, někdy až dominantní postavení žen. To ovlivňuje i občanské právo, jak je typické v matriarchální společnosti.

Ale obava z importu islámského radikalismu do Evropy je spojena s jinými oblastmi, kde nějaká interpretace víry slouží jako ideologie odporu nebo řešení sociálních problémů. V tom případě je samozřejmě obavou racionální," zdůrazňuje Zbořil.

Všední opatrnost

Na internetu se objevila informace, že iniciativa Hate Free provedla experiment, kdy nechala modelovou syrskou rodinu žádat kolemjdoucí o pomoc. Reakce byly natáčeny skrytou kamerou. Na internetu se objevila tvrzení, že se setkali s odmítnutím a s nezájmem.

Ale v Deníku syrský figurant naopak uvedl, že Syřané oslovili čtyřicet nebo padesát lidí v Kolíně a ve Vyšším Brodě a ještě v jedné vesnici. Negativní reakce byla pouze jedna. V Deníku syrský figurant uvedl, že nejsilnější pro něho byla nabídka pomoci od kněze, když říkal, že je vezme k sobě domů.

Zbořil to považuje za normální reakci. Připomíná, že také je důležité, jak se člověk chová. Protože první reakcí je opatrnost a může následovat odstup. „Lidé jsou dlouhodobě vycvičeni rumunskými, bulharskými, romskými a balkánskými gangy kapsářů a profesionálních žebráků, že jedinou bezpečnou reakcí je nezastavovat se a jít rychle dál. Je to zcela pragmatická zkušenost a stejně racionální reakce na situaci. Nechat syrskou rodinu procházet se po městě nemusí ale v podstatě říkat nic, protože mohla potkat i více lidí, které je jenom nasměrují na charitativní organizace, a také na cizineckou policii. Čili jednání lidí by bylo v rámci všeobecné opatrnosti. Ani větší opatrnost a odtažitost by neměla nic společného s rasismem."

Ústecký psycholog a soudní znalec Josef Kovářík vidí v chování lidí totéž, co Zbořil.

„Léta občany policie varuje před pastí, kterou představují různé náhlé žádosti o pomoc od jednotlivců v nouzi na ulici," uvedl Kovářík.

Zoufalství

Největším problémem migrační vlny je odlišit skutečné válečné migranty od ekonomických. Ještě větším problémem bude zklamání migrantů v EU. Převaděčskými gangy, a v řadě případů též islamistickými našeptávači, podporujícími migraci je Evropa, prezentována jako kontinent hojnosti.

Velkou část migrantů zde bude spíše čekat práce na pomezí minimální mzdy nebo nezaměstnanost. Bude to zoufalý nepoměr mezi tím, co čekali, a tím, čeho se museli mnozí doma kvůli cestě vzdát. Z tohoto hlediska experti očekávají, že migranti budou časovanou bombou.

Vždyť zoufalstvím (a velkým hazardem) byla již jenom jejich cesta z Asie či Afriky do EU.

Proto českolipský psycholog Miroslav Hudec souhlasí s rozhodnutím ústeckého krajského soudu, který poslal převaděče migrantů na 7 měsíců za mříže ve věznici s dozorem, byl mu udělen též trest vyhoštění na pět let a trest propadnutí věci osobního automobilu Fiat Ulysse. Jak Deník již informoval, 31. ledna 2015 převaděč vezl do SRN čtyři cizince bez dokladů a byl českou policií odhalen.

„Je dobře, že převaděč dostal trest takzvaně natvrdo, že nešlo jen o podmínku. Ono se to mezi převaděči rychle roznese, a i když to jistě převaděčství nezarazí úplně, může ho významně omezit. Převaděčství je v tomto případě zvláště odporné parazitování na lidech, kteří si emigrací mnohdy zachraňují holé životy, nebo aspoň se brání bezperspektivnímu, krajně depresivnímu živoření v utečeneckých táborech někde na Středním východě.

Ti lidé mnohdy prodali, co se dalo, aby si obstarali peníze na cestu a do začátku nového života, domy, byty, auta, šperky, povypůjčovali si od příbuzných, od známých, a peníze mají končit v bezedných kapsách převaděčské mafie?"

Jenom nedostatek informací?

Jedním z příkladů, proč Zbořil považuje kritiku údajného českého rasismu za důsledek nedostatku znalostí, je např. další tvrzení kolující na internetu Média se prý předhánějí ve vyvolávání iracionálního strachu z uprchlíků, vůbec lidem nevysvětlí, že uprchlíci neporušují zákon vstupem na území cizí země bez dokladů, umožňuje jim to ustanovení Konvence o uprchlících z roku 1951.

Zbořil upozorňuje, že autor tohoto povzdechu argumentoval zcela falešně: „Osoba může vstoupit na území ČR bez jakéhokoliv dokladu, ale potom musí hodnověrně doložit kdo je, odkud pochází, proč vstoupila na území ČR. Od toho se odvíjí další řízení cizinecké policie. Pokud ale takových osob bez dokladů přicházejí tisíce denně, jde kromě toho o bezpečnostní problém a znepokojení je na místě."

Dvojí vnímání migrační vlny

Podle Zbořila je zajímavé dvojí vnímání migrační vlny. Na otázku, zda má občan ČR strach z přílivu migrantů, lze slyšet odpověď 1. nemá, protože je jich u nás minimum, 2. je třeba kvůli migraci uzavřít hranice, zrušit schengenský prostor. Realita je někde na půli cesty mezi oběma variantami.

„Strach lidí v České republice je strachem preventivním. Ve smyslu bránit se přílivu migrantů, protože až by přišla silná migrační vlna také na naše hranice, to už bude pozdě. Jde o racionální obavu, která v Německu má již zcela realistické obrysy. V Německu nastanou v nejbližší době velmi vážné problémy s vyhoštěním prvních 200 až 300 000 ekonomických migrantů. Ve vzduchu je otázka: Jak je k tomu Němci přinutí? Čili obava je zcela racionální," zdůrazňuje Zbořil.

Reklamní úspěch

Opakovaně se setkávají migranti s doporučením vyhnout se ČR. Pokud sem vstoupí, nemají zůstávat v ČR, protože zde převládá rasismus. Tvrzení, že v ČR převládá rasismus, považuje Zbořil za nepravdivé, ale paradoxně zároveň za užitečné:

„Nejsem příznivcem spikleneckých teorií, ale věřil bych i úsměvné variantě, že tento slogan je výtvorem nějaké reklamní agentury na objednávku státních úředníků, třeba z Ministerstva vnitra, které má na starosti prevenci rizik."

Psycholog Kovářík dodává: „Varování prezidenta republiky Miloše Zemana na adresu migrační vlny můžeme považovat také za obecnou prevenci. Za vzkaz určený pro celoevropské, tedy i migrační publikum. Některá jeho varování mohou být poněkud přepjatá, ale jde o účelové signály směřované vůči osobám, které vypracovávají mafiánsky v internetové síti doporučení migrantům, kam mají nebo nemají chodit."

Zbořil upozorňuje, že prezident Zeman je nápaditý, ale v některých detailech až zarputilý.

„Obavu z islámu formuluje příliš obecně, v tom ho lze považovat za zarputilého. Ale naopak byl prvním, kdo upozornil premiéra a ministra vnitra, když se jednalo o kvótách, na nebezpečí jejich přijetí. Též je žádal, aby informovali své partnery v EU, že už k nám přicházejí, a zřejmě budou přicházet, nikoli stovky, ale tisíce, možná desetitisíce ekonomických migrantů třeba z Ukrajiny, nebo jiných postsovětských států na východě Evropy," dodal Zbořil.

V zařízeních cizinecké policie je ubytováno na 400 migrantů

Vzhledem k tomu, že zatím Česká republika je stále na okraji nelegálního migračního proudu, je v současnosti v detenčních zařízeních k půlnoci 2. listopadu 2015 na čtyři stovky cizinců. Došlo k mírnému poklesu počtu ubytovaných osob.

V detenčním zařízení Bělá pod Bezdězem je k dispozici oficiálně celkem 700 míst. Z tohoto počtu je obsazeno jenom 103 míst, což je během měsíce pokles o stovku osob.

Na Lounsku v Drahonicích je ubytováno zatím 136 osob, což je téměř jednou tolik než před týdnem. Kapacita bývalé věznice je projektována na 240 míst pro zadržené migranty.

V České republice je též v provozu detenční zařízení Vyšní Lhoty, kde je celkem 452 míst, z toho bylo obsazeno přes víkend 175 míst.

V České republice je též v provozu detenční zařízení Vyšní Lhoty, kde je celkem k dispozici 452 míst, z toho bylo obsazeno v současnosti 147 míst, tedy zhruba o třicet méně než před týdnem.