Hrála házenou, volejbal, florbal, ale vždycky chtěla k Vánocům hokejku. Dnes hraje patnáctiletá Iveta Tománková z Dobětic hokejbal čtvrtým rokem. Začínala s kluky a vůbec jí nevadilo, když do ní bušili ze všech stran. Je totiž brankářka. Sní o vstupu do reprezentace.
„Když se do hokejbalové výstroje navlékne holka, je to vždycky tak trochu senzace. Bratr hrál hokejbal od první třídy a dostal se až do reprezentace osmnáctiletých. Táta kolem něho běhal několik let. Když jsem řekla, že chci také hrát hokejbal, smál se jako u staré veselohry s Burianem," líčí mladá Ústečanka.
V deseti letech to tajně vyzkoušela na prázdném hřišti. Za rok už stála v plné výstroji v brance žákovského mužstva Elba DDM Ústí nad Labem. Samozřejmě jako jediná holka mezi partou holobrádků. „První jsem nebyla, v žákovských kategoriích holky hrají i soutěž. Když Honza Fedák později mluvil o založení dívčího mužstva, zvedala jsem obě ruce nad hlavu," vzpomíná Iveta Tománková.
Jejím vzorem je bývalý hokejový brankář Slovanu Pavel Francouz. Dnes v Litvínově. Dokonce používá jeho odložené brankářské betony od tatínka. „Byla to velká náhoda. Na boku je vyšité jeho jméno. Holka se mohla zbláznit radostí," přikyvuje tatínek.
K Vánocům si přeje dres podepsaný jejím vzorem.